Turistické cíle v okolí obce Kostelní Myslová

Klášter vznikl postupným rozšiřováním areálu kolem kaple, postavené po roce 1735 na náklady Matěje Jindřicha Butze z Rolsbergu. Karmelitáni zde působili od roku 1908. Obnoven po roce 1990, kdy byl důkladně rekonstruován.

Premonstrátský klášter z počátku 13. stol., po několika požárech mnohokrát přestavěn, součástí areálu je i barokní kostel sv. Petra a Pavla ze 17. stol.

Objekt zvaný "nová" rezidence, jehož výstavba započala počátkem 60. let 18. století, sloužil především jako sídlo správy knínického statku, který vlastnili telčští jezuité. Od počátku 19. století byla budova označována jako zámek. Dnes je sídlem OÚ.

Konvikt sv. Andělů v Telči vznikl roku 1668 na místě renesanční panské sladovny. Sloužil jako jezuitská hudební škola. Podlouhlá dvoupodlažní budova integruje zbytky gotických hradeb a prošla klasicistními i novodobými úpravami. Po zrušení řádu sloužila k bydlení, dnes je zde vzdělávací centrum.

Hřbitovní kostel z konce 16. století, barokně přestavěn v l. 1705 – 11, snad architektem Domenicem de Angeli. V interiéru 5 oltářů od sochaře Františka Bauguta. Západně od kostela hranolová zvonice s kostnicí z doby vzniku kostela.

Kostel na telčském Starém Městě vznikl zřejmě nejpozději ve 13. stol. Nejstarší dochované části dnešní stavby pocházejí z konce století následujícího, většina kostela je barokní. Součást areálu dodnes funkčního zařízení sociálních služeb a hřbitova.

Gotická část kostela ve Starém Hobzí pochází 13. století, postupně rozšiřována ve dvou následujících stoletích. Po roce 1630 přistavěna nová loď, klasicistně upravená roku 1832.

Pozdně gotický, dále upravovaný kostel v Českém Rudolci nahradil staršího předchůdce. Dvoulodí podle vzoru svatojakubského chrámu v Telči vzniklo kolem roku 1480. Kostel upraven barokně a dále v pol. 19. století.

Jednolodní gotický kostel v Kostelním Vydří vznikl ve 14. století. Přestavby v 15. a 17. století, věž z roku 1701. Klenba lodi z roku 1837, oprava po požáru 1889. Od josefinských reforem bez farního statutu.

Kostel byl postaven v letech 1907–1908 na místě barokní kaple svaté Barbory z roku 1698 (podle jiných pramenů 1718). Iniciátorem a hlavním mecenášem stavby byl významný rodák, novoříšský opat premonstrátského kláštera Josef Karásek. Šlo o první kostel s tímto zasvěcením na Moravě.

Poutní kostel na výrazném hřebeni nad Cizkrajovem, pocházející ze 17. století. Výrazně rozšířen počátkem 18. století, zrušen za Josefa II. Obnoven péčí faráře Josefa Springera ve II. polovině 19. století.

Barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1715-1717 vznikl přestavbou starší poutní kaple sv. Františka Xaverského. Později byl přestavěn a rozšířen o věž. Kostel je sakristií propojen se sýpkou, která pravděpodobně byla první obytnou a správní budovou jezuitského statku.