Turistické cíle v okolí obce Kostelní Myslová

Socha archanděla Rafaela patří do souboru soch světců a andělů - průvodců, ochránců a prostředníků vůle Boží - při cestě z centra Telče ke kostelu Matky Boží. Soubor vytvořil Kašpar Ober v letech 1740-1750. Socha je z mušlového vápence a stojí na pískovcovém podstavci. Památkově chráněna od r. 1958.

Umělecky kvalitně provedená socha od neznámého autora, vytvořená r. 1727, tedy dva roky před světcovým svatořečením. Světec je oděn v kněžském rouchu, v pravé ruce drží kříž s tělem Krista, nad hlavou má svatozář z pěti hvězd osazených na kruhovém drátě. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Barokní vápencová polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého z doby před rokem 1723. Na žulovém podstavci jsou akantové ornamenty, z čelní strany je alianční znak Anny Kateřiny rozené z Lindenspirnu a jejího druhého manžela Františka Viléma ze Schellardu. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Socha sv. Vendelína patří do souboru soch světců a andělů - průvodců, ochránců a prostředníků vůle Boží - při cestě z centra Telče ke kostelu Matky Boží. Sochař Kašpar Ober jej vytvořil mezi lety 1740-1750. Socha je vysoká cca 195 cm, je z mušlového vápence. Památkově chráněna je od roku 1958.

Barokní sousoší z let 1717–1720 od Františka Bauguta. Trojboký podstavec zdobený reliéfy je doplněn sochami světců – Jana Nepomuckého, Jana Křtitele, Prokopa a Josefa. V roce 1838 byla kolem postavena empírová kašna.

Pod dačickým klášterem se nacházejí zbytky špitálního kostela sv. Anny ze 13. stol. V letech 1659–74 sloužil františkánům, zrušen za Josefa II. a přestavěn na domy, což se projevuje zejména tvarem východní části jednoho z nich (bývalý presbytář).

Špitál s kaplí (kostelem) sv. Alžběty z 60. letech 15. století je prvně zmiňován v r. 1463. Gotický areál byl později upraven renesančně a klasicistně. Po r. 1785 byl přestavěn k obytným účelům, kterým slouží dodnes.

Špitál s centrální osmibokou kaplí byl založen roku 1694 v prostoru severozápadně od počáteckého náměstí. Kaple byla poničena požárem v roce 1821. Opravena v r. 1834, kdy získala novogotickou vížku. Nyní v užívání Církve československé.

Hrad byl založen koncem 13. stol. Šternberky. Nevelké jádro na skalním výchozu je obklopeno rozsáhlým předhradím opevněného s využitím několika skalních bloků. Zanikl r. 1423 zřejmě v důsledku tažení husitů. Zachováno je torzo zdi a náznaky opevnění.

Dům čp. 6 v západní frontě náměstí sloužil dříve jako radnice. Je v jádře renesanční, upravený v polovině 18. stol. Kamenný čtyřboký pilíř podepírá oblouky podsíně, kamenný portál se znakem města je datován 1567.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v l. 1726–33 pány z Deblína. Krátce po r. 1843 byli provedeny klasicistní úpravy. Po F.J. z Deblína, zavražděném r. 1784, měl panství v pronájmu a od r. 1806 v držení J.P.Flink který zde zřídil textilní továrnu.

Barokní sloup na náměstíčku u kostela na telčském Starém Městě byl postaven před rokem 1673. Dal ho vztyčit Ferdinand Vilém Slavata jako díkuvzdání za jmenování císařským tajným radou.