Turistické cíle v okolí obce Rančířov

nebo vyberte

Rančířov

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 229 záznamů, 12 / 20 stran, vyhledáno za 0.17 sec
 kostel sv. Petra a Pavla
540.0 m. n.m.
bývalý kostel sv. Havla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Rančířov
V jádru románský kostel z 13. století prošel poměrně složitým vývojem, několikrát byl upraven v gotice i baroku. V letech 1305–1530 patronát premonstrátské kanonie v Gerasu, poté přešel patronát na město Jihlava. Roku 1662 zasvěcen sv. Havlu, v 18. století barokně přestavěn a změnil zasvěcení.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Stonařov
Kostel byl postaven původně jako románský, ve 14. stol. byl goticky přestavěn. R. 1598 byla postavena věž. R. 1804 byl kostel při rekonstrukci stavebně upraven. Hřbitov, který se rozkládal kolem kostela, byl zrušen r. 1878. V těsné blízkosti kostela je zajímavá hřbitovní kostnicová kaple – karner.
 kostel sv. Václava
640.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Branišov
Barokní kostel sv. Václava postaven na místě starší kaple v letech 1749–1751, snad Anselmem Luragem. Památkově chráněn je celý areál, sestávající kromě kostela z hřbitova, márnice, ze zděné ohradní zdi a z dvojice bran v ohradní zdi, situovaných po obou stranách vstupu do kostela.
 kostel sv. Václava
620.0 m. n.m.
kostel a fara
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Dlouhá Brtnice
Hodnotná památkově chráněná sakrální architektura. Jednolodní kostel s pozdně gotickým jádrem upravený v 17. a 19. století doplňuje volně stojící přízemní budova fary z r. 1871.
 kostel sv. Vavřince
540.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Vyskytná nad Jihlavou
Gotický farní kostel prvně zmiňován r. 1303. Opravován po požáru v 15. stol. a patrně tehdy doplněn o věž. Opraven a barokně přestavěn r. 1709 po požáru z r. 1675. Dále opravován v r. 1948, archeologický průzkum proveden v letech 2005-2007. Kostel se hřbitovní zdí památkově chráněn od r. 1958.
 kostel sv. Víta
658.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Pavlov
Původně zřejmě gotický kostel je v Pavlově doložen k roku 1365. Z té doby se zachovala spodní část věže. Dnešní podoba vznikla barokní přestavbou 1772–5. Součástí areálu fara s gotickými sklepy, rovněž barokně přestavěná.
 Kostelec
Vestenhof
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Kostelec
Zaniklý hrádek jehož pozůstatkem jsou valy a náznaky zdí. Vybudován pravd. ve 13. stol., v letech 1360–1366 zmiňováni Oldřich a Mikuláš Hamr z Kostelce, r. 1364 Havel z Pacova, poté Jaroslav ze Šternberka a znovu Havel. Zanikl pravd. před r. 1464.
 Kostelec u Jihlavy
520.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Vysočina, Kostelec
Zaniklá tvrz ne zcela jasné historie, která pravděpodobně sloužila majitelům Kostelce, jimiž byli v letech 1360-1365 bratři Oldřich a Mikuláš Hamr z Kostelce. Tvrz zpustla zřejmě v r. 1458 při obléhání Jihlavy Jiřím z Poděbrad. Dnes se dochoval jen ostrůvek ve zcela zatopené bývalé mokřadní louce.
 kovárna
640.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Zbilidy
Památkově chráněný objekt tvoří budova bývalé kovárny, obytný dům a hospodářský dvůr. Kovárna byla postavena v roce 1863. Dominantou celé stavby jsou dva mohutné oblouky. Jedná se o vzácně zachovalou ukázku lidového stavitelství 19. století na Vysočině.
 křížová cesta na vrchu Kalvárie
630.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Stonařov
Křížovou cestu na vrch Kalvárie zřídili v roce 1926 občané Stonařova na paměť padlých v 1. světové válce. Po odsunu původních obyvatel německé národnosti přestala být udržována a od 50. let 20. století byla ničena. Roku 2014 ji obec nechala rekonstruovat. Slavnostně vysvěcena byla 27. září 2014.
 křížový kámen
625.0 m. n.m.
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Třešť
Křížový kámen v lese „Mučírna“ z roku 1556 údajně připomíná zabití myslivce pytláky. Jednostranná deska má uražen levý horní roh. Na přední straně je reliéfní latinský kříž, orámovaný nečitelným nápisem. Kámen má rozměry 79x46x13 cm. Původně stával hlouběji v lese, přesunut snad při budování cesty.
 křížový kámen
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Cejle
Důvod vzniku tohoto křížového kamene není znám. Podle vyobrazených kol lze usuzovat na to, že připomíná nehodu povozu. Poprvé jej uvádí místní badatel Vilém Richlý z Mirošova v roce 1885. Tehdy měl výšku 115 cm, dnes má nad zemí výšku 77 cm. Do jeho horní části byl druhotně vsazen litinový kříž.