Turistické cíle v okolí obce Rančířov

Poutní areál s kaplí sv. Jana Nepomuckého dal na svém panství v letech 1735-1739 postavit Josef Ignác Zebo z Breitenau. Areál od Donáta Theodora Morazzi odkazuje na dílo Jana Blažeje Santiniho-Aichela. V interiéru je náhrobek Aloise ze Schirndingu z r. 1826 od významného sochaře Václava Prachnera.

Hrad v Přibyslavicích nebyl doposud stoprocentně potvrzen, ale odborníci jsou o něm přesvědčeni. Je totiž uveden přibyslavický hradský obvod, jako vdovský úděl v r. 1231 královny Konstancie Uherské. O hradu nemáme doposud žádné písemné ani hmotné zprávy. Jeho existence byla nesporně krátká.

Téměř zaniklá tvrz. V Přímělkově bývaly tvrze dvě, starší se označuje jako „Hrádek“. Byl založen v 2. pol. 13. stol. pány z Rokštejna či Střížovci. R. 1378 se při prodeji majetku pánů z Rokštejna markraběti Janu Jindřichovi uvádí pustý - dle nálezů archeol. výzkumu vyhořel. Hrádek postupně zanikl.

Tvrz uprostřed vsi, která nahradila starší odlehlejší hrádek, začali stavět snad vladykové z Jemničky, kteří drželi Přímělkov od r. 1437. Dokončena byla určitě po r. 1464, kdy Přímělkov vlastnili Valdštejnové. Přímo tvrz se zmiňuje až r. 1547. Od 2. pol. 16. stol. sloužila hospodářským účelům.

Přírodní památka o rozloze 14,68 ha je součástí přírodního parku Čeřínek. Důvodem ochrany jsou přírodnímu stavu blízké lesní porosty a žulové výchozy s výraznou lavicovitou odlučností a řadou jevů – skalních mís, suťových polí a kamenných moří.

Rašelinné jezírko leží při silnici Panenská Rozsíčka – Sedlejov, je domovem několika druhů ohrožených rostlin a živočichů. Chráněným územím vyhlášeno 1984.

Renesanční tvrz postavená Volfem Beránkem z Petrovce, zmiňována v r. 1568. Zřejmě Jan Beránek upravil tvrz do podoby zámečku. Po Bílé hoře statek zkonfiskován a připojen k brtnickému panství. Od té doby sloužila budova hlavně hospodářským účelům. Od r. 2015 sídlem Muzea autíček.

Pozdně gotický či renesanční rychtářský špýchar z roku 1581 býval původně součástí statku při císařské silnici Vídeň–Praha. Býval považován za gotickou tvrz, což se ale neprokázalo. Objekt řadu let chátral a byl zařazen na seznam nejohroženějších památek Vysočiny. Jeho oprava začala v roce 2018.

Pozdně gotická dvoukřídlá tvrz je zmíněna r. 1535. Roku 1578 renesančně přestavěna (dochovány cenné renesanční prostory), po r. 1720 barokně rozšířena na čtyřkřídlý patrový zámek, další úpravy klasicistní. Ve 20. stol. získává zámek rodina Fischmannů. Po r. 1945 zkonfiskován, navrácen roku 2014.

První jihlavská radnice je doložena v pol. 13. stol. Nová radnice vznikla v r. 1425 koupí domu Mikuláše barchaníka. V 16. stol. byla radnice poškozena požáry a r. 1594 renesančně přestavěna. R. 1786 získala radnice klasicistní fasádu.

Renesanční budova postavena na místě obytného domu v letech 1570 - 1585. Přestavena po požáru v roce 1609. Renesanční střední věž byla snesena, nejspíš po požáru roku 1760. Během další doby byla radnice často upravována, zvláště v interiéru. Zatím poslední úpravy proběhly v letech 2004-5.

Pseudorenesanční zámek přestavěn ze staršího sídla v roce 1873, snad podle projektu Augusta Prokopa. Po roce 1906 rozšířen o škrobárnu. V roce 1928 velkostatek zakoupili manželé Šaškovi, kterým byl navrácen po roce 1990. Dnes zrekonstruovaný a udržovaný společně s ostatním hospodářstvím.