Turistické cíle v okolí obce Veselí nad Moravou

Výšinné opevněné hradisko a jedno z nejstarších poutních míst, jež je hluboce spjato s moravskou historií. Doklad velkomoravského výšinného opevněného sídliště s dochovanými relikty opevnění, osídleného nejpozději od pol. 9. stol., je kulturní památkou.

Hvězdárna byla založena v r. 1960. V r. 1964 byla zapojena do celostátní sítě pro foto bolidů, kterou řídí Astronomický ústav AV ČR. Je zde dalekohled Cassegrain o průměru hl. zrcadla 150mm a ohniskové vzdálenosti 2250mm výroby Carlzeiss Jena. Další technika je v pojízdných kopulkách na nádvoří.

Stavba kostela, semináře a gymnázia započala v roce 1654. V r. 1681 poničil rozestavěné budovy požár a v roce 1695 výbuch nedaleké Červené věže. V roce 1737 byla stavba dokončena. Roku 1776 objekty převzala armáda, která zde sídlila do roku 1945. Dnes zde sídlí Slovácké centrum kultury a tradic.

Celodřevěná rozhledna, téměř 11 metrů vysoká, nahoru vedlo 39 schodů. Byla otevřena 4. listopadu 2006 na místě bývalé vodárny. Stála nad obcí Hýsly na stejnojmenném vrchu a byla celoročně volně přístupná. Pro zchátralost zbořena r. 2016.

Kamenný kříž ke Cti a chvále Boží, darovaný soukromými osobami. Stojí ve Strážnici vedle kaple sv. Rocha a jeho vybudování pochází z roku 1919. Kvalitní sochařská práce.

Hodnotný pozdně barokní kamenný kříž ve Strážnici u Skalické brány. Sochařská práce datovaná do roku 1769. Památkově chráněný.

Základy jednodílného nevelkého hradu ze 14. století, nedaleko vsi Suchova. Jako jeden z majitelů se udává v roce 1417 Jan Lýsek z Brandýsa, možná otec známého hejtmana a vojevůdce Jana Jiskry z Brandýsa. V roce 1486 se uvádí jako pustý.

Od r. 1650 na tomto místě stávala socha Panny Marie, která byla později, zřejmě v 18. stol., nahrazena současnou kaplí vybudovanou piaristy na okraji zahrady piaristického církevního areálu.

Pozdně klasicistní stavba z 1. pol. 19. stol. postavena v odlehlejší části zámeckého parku při jeho komponování za hraběte F.A. Magnise. Čtvercová zděná s půlkruhovým vstupem v průčelí, krytá taškovou sedlovou střechou. Kolem vstupu svérázná malba lidovými květinovými dekory. Památkově chráněná.

Obdélná zděná kaple ve Strážnici, v průčelí s obloukovitě zaklenutým vstupem, uzavřeným dvoukřídlými obdélnými dřevěnými dveřmi. Nad nimi v zazděném půlkruhu a v orámováním nad ním novodobé (strážnické) folkloristické ornamentální motivy. Kaple krytá sedlovou, v závěru zvalbenou taškovou střechou.

Poutní kapli postavil r. 1668 kníže Hartman z Lichtensteina. Brzy se stala oblíbeným poutním místem a r. 1697 byla stavebně rozšířena. V obd. josefínských reforem byla r. 1786 uzavřena, na žádost občanů u císaře Františka I. znovu otevřena r. 1819. Interiér vyzdobili ak. malíř J. Köhler či J. Hána.

Pozdně románská polygonální kaple pravděpodobně z prvé poloviny 13. stol. Vystavěna z kamene z nedalekého zaniklého paláce velkomoravského velmože. Později v ní byla kostnice sloužící k uložení kostí ze zrušeného hřbitova u sv. Víta. Dnes je užívána jako zvonice, jsou v ní zvony z roku 1672 a 1838.