Turistické cíle v okolí obce Ždánice

Tvrziště v lokalitě Hradisko se zbytky valů u obce Chvalnov-Lísky. První zprávy až z r. 1627 (majitel Maxmilián Lev z Kounic a Uh. Brodu). Tvrz několikrát měnila majitele, zaniká r. 1709 násilnou cestou. Již nebyla obnovena.

Zřiceniny hradu založeného Bernartem z Cimburka v 1. polovině 14. stol. Opuštěn kolem roku 1705, i když jej po nějakou dobu ještě obýval myslivec. Hradní materiál se použil ke stavbě nových hospodářských budov. Z paláce zbyly pouhé zdi.

Při zřizování hřbitova v roce 1885 těžce narušený reliéf tvrze, nacházející se těsně nad kostelem. Dodnes patrná část oblouku vnější stěny příkopu a valu a náznak centrálního pahorku.

Gotickou tvrz postavil zřejmě na počátku 15. století Pardus ze Žeranovic. Tvrz vyrabovanou a vypálenou roku 1637 přestavěli na přelomu 17. a 18. století Petřvaldští z Petřvaldu na obdélný jednopatrový barokní zámeček se zahradou. Zámek bez využití chátrá, v zahradě 250 let starý chráněný jasan.

Zaniklá tvrz, která patřila k bývalé osadě Haluzice. Podle archeol. nálezů se zde žilo v 2. pol. 13. stol. V písemných pramenech se tvrz nezmiňuje. R. 1356 byl majitelem vsi Jindřich z Nevojic, před ním Jaroslav z Jestřabic. R. 1464 byla tvrz pustá, patrně po připojení k většímu panství.

Zaniklý hrad zmiňován r. 1353 v predikátu Jindřicha z Nevojic, významné osobnosti své doby. Pro zadlužení hrad postoupen r. 1392 věřitelům z Brna, těmi prodán Jakubu Končekovi z Turovic. R. 1406 přepsán Mikuláši z Ojnic. Zanikl v 15.–16. stol.

Zaniklý hrad, pochází pravd. z obd. středověku, ale může spadat i do obd. pravěku – halštat (v okolí je výskyt opevněných staveb z tohoto obd. poměrně častý). Zanikl pravděpodobně požárem.

Terénní pozůstatky hradu založeného v polovině 14. století. Poslední známý majitel hradu je Vlček, další prameny o Sobůlkách už mlčí. Doba zániku hradu není známa.

Výšinné opevněné hradisko a jedno z nejstarších poutních míst, jež je hluboce spjato s moravskou historií. Doklad velkomoravského výšinného opevněného sídliště s dochovanými relikty opevnění, osídleného nejpozději od pol. 9. stol., je kulturní památkou.

Již ve 13. stol zde stál gotický kostelík se špitálem Řádu německých rytířů. Za husitských válek špitál zanikl, ale brzy byl obnoven. V r. 1677 byla kaple přestavěna. Současnou podobu získala v r. 1743. V r. 1795 přistavěna hrobka Kouniců. Před hřbitovní bránou je železný kříž z 19. stol.

Zámek, původně komenda johanitů postavená někdy během 16. století. V majetku řádu johanitů až do r. 1948, poté užíváno zemědělským družstvem a státním statkem. V současnosti objekt v soukromých rukou.

Zcela zmizelé tvrziště poprvé zachycené roku 1408, kdy Hynek z Ronova a Letovic zapisoval obec Jarohněvice Vítoslavovi z Voděrad. Jako součást tehdejšího zboží se v zápise uvádí i tvrz. Po odprodeji Vilémem z Pernštejna v roce 1496 městu Hodonín tvrz zanikla.