Turistické cíle v okolí obce Hovorany

Původně gotická tvrz, poprvé výslovně připomínaná r. 1447. Její počátky můžeme pravděpodobně klást do 1. pol. 14. století, neboť v r. 1349 se Archlebov již nazýval městečkem. Roku 1460 je připomínáno již jen tvrziště; tvrz stávala v místech dnešního kostela sv. Šebestiána a Rocha. Zcela zanikla.

Zaniklý hrad postavený v roce 1408 pány z Holštejna místo nedaleké původní tvrze. Poslední zprávy z roku 1446 kdy jej jeho dosavadní majitel Vok z Holštejna prodal Jindřichu Mirkovi z Chlumu.

Poprvé dnes již neexistující hrad byl zmíněn roku 1373, ale jeho původ je starší a nejasný. V případě ohrožení se bránil pasivně svou hmotou. Zakladatel byl Lev z Klobouk. Po r. 1471 byl asi 10 let v rukách Uhrů. Po r. 1536 jej zřejmě zničili Turci.

Zchátralá dvoukřídlá tvrz. Kamenná hranolová věž nahradila zaniklou stavbu během hus. válek. Během gotiky a renesance se rozrostla v dvoukřídlou stavbu s hradbou uzavřeným nádvořím. Od r. 1627 patřila Lichtenštejnům, později užívána jako sýpka.

Pozdně barokní architektonicky hodnotná boží muka z poloviny 18. století. Sloup Nejsvětější Trojice osazený na zděnou kruhovou základnu ukončenou kamennými bloky. Památkově chráněná.

Nově postavená replika větrného mlýna, který je využíván jako rozhledna. Uvnitř je malé muzeum jihomoravské vesnice. Stavba je základem budoucího skanzenu vesnice budovaného soukromou osobou. Mlýn byl zpřístupněn 1.5.2004.

Původně templářská komenda. Po zrušení řádu v roce 1312 se zde střídali majitelé. V 16. st. upravena na renesanční zámek. V r. 1773 koupil zámek císař Josef ll. a spojil jej s hodonínským panstvím. Dnes je zámek majetkem obce a slouží jako hotel.

Chrám Spasitele byl postaven v roce 1957. Slouží církvi československé husitské. Přístupný při bohoslužbách a v adventním a postním čase.

Při zřizování hřbitova v roce 1885 těžce narušený reliéf tvrze, nacházející se těsně nad kostelem. Dodnes patrná část oblouku vnější stěny příkopu a valu a náznak centrálního pahorku.

Zámek z pol. 18. stol. dle návrhu Františka Antonína Grimma. Po 2. sv. válce účelově využíván pro školské potřeby. Od roku 2006 v soukromém vlastnictví.

Gotickou tvrz postavil zřejmě na počátku 15. století Pardus ze Žeranovic. Tvrz vyrabovanou a vypálenou roku 1637 přestavěli na přelomu 17. a 18. století Petřvaldští z Petřvaldu na obdélný jednopatrový barokní zámeček se zahradou. Zámek bez využití chátrá, v zahradě 250 let starý chráněný jasan.

Pozdně barokní stavba fary s branou z 2. poloviny 18. století. Hlavní obytná budova s dvěma křídly hospodářských budov. Pozdější přestavby, údajně v roce 1870. Památkově chráněná.