hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Nechvalín
Zaniklý hrad, na němž se v letech 1318 - 41 píše Hynek, po něm jeho syn Ondřej a r. 1407 vnuk Čeněk. Po něm se majitelé střídali velmi často, poslední byl zmiňován r. 1505 Václav z Pačlavic. Po té se už mluví jen o pusté tvrzi.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Boleradice
Dřevěná rozhledna s ocelovými prvky otevřená v r. 2009. Rozhledna má tři vyhlídkové plošiny s celkovou výškou cca 26 m. Z rozhledny je kruhový výhled do širokého okolí. U rozhledny je odpočívadlo s parkovištěm přístupným silnicí z Boleradic.
pomník, památník, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj
Obelisk postaven r. 1798 na paměť mírové smlouvy mezi Rakouskem a Francií uzavřené r. 1797 v italském Compo Formiu mezi císařem Napoleonem Bonapartem a arcivévodou Karlem Habsburským. Jedná se o jehlan na čtvercovém soklu o celkové výšce 23 m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Ždánice
Hrad poprvé zmíněn v predikátu Alberta a Bohuše roku 1322. Ve 2. pol. 15. století spory o vlastnictví hradu, po dobytí r. 1468 opraven. Za Zastřizlů postavena před r. 1538 tvrz ve městě a hrad opuštěn. Dochovány rozsáhlé terénní zbytky, valy a příkopy.
hrad, zaniklý, není známo, Jihomoravský kraj, Podivín
Hrad Podivín je zmiňován v Kosmově kronice a písemnostech v letech 1062 - 1121. Založen bohatým židem jménem Podiva. Lokalizace není spolehlivě vyřešena, snad někde v jižní části dnešního města, stejně tak neznáme jeho dobu existence a příčinu zániku.
Obec vznikla - pravděpodobně i s tvrzi - v roce 1270 za Tvrdiše z Rohatce. Až v roce 1368 litomyšlský biskup Albert ze Šternberka prodal ves s tvrzi Beneši z Kravař, který vše připojil ke strážnickému panství. Ve společné listině Alberta a Petra ze Šternberka se předání tvrze potvrdilo. Tvrz se naposledy uvádí v roce 1375.
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Šardice
Zámek byl založen augustiniánským řádem sv. Tomáše v roce 1742 a byl využíván jako letní sídlo. Nějakou dobu zde žil i Johann Gregor Mendel, jeden ze zakladatelů genetiky, který se v roce 1843 stal mnichem řádu svatého Augustina.
Vznik zdejšího zámku souvisí s prodejem Šitbořic Náboženským fondem Samuelu Augustovi a Ignáci Neuvallům v r. 1825. Ti vybudovali nový dvůr v Martinicích. Po r. 1891 za Františky Lichtenštejnové a Gustava a Heřmana Springerových byla pro správu statku a pobyt majitelů upravena správní budova, později uváděná jako zámek.
Rohatec
