Turistické cíle v okolí obce Napajedla

Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v barokním slohu v letech 1681-1712. Slavnostně posvěcen r. 1740 biskupem Jakubem Arnoštem z Liechtensteinu. Následně mnohokrát upravován. U kostela stojí fara.

Kostel, pův. gotický byl postaven patrně ve 14. stol., zmiňuje se r. 1366. R. 1570 přistavěna renesanční věž, barokně přestavěn v l. 1745-1749. R. 1861 přistavěna kaple sv. Jana Sarkandera, v l. 1934-1936 přistavěna moderní chrámová loď. U vchodu je unikátní renes. náhrobník J. J. Zoubka ze Zdětína.

Současný kostel sv. Anny byl vybudován v novogotickém slohu v letech 1873–1877 v místech starší, prostorově již nevyhovující kaple. Stavbu provedl stavitel Josef Schaniak z Uherského Hradiště. V r. 1908 byla postavena fara.

Dnešní kostel stojí v místě rotundy stejného zasvěcení z 9. stol. Jako farní a hřbitovní uváděn v 11. a 12. století. V 1. pol. 13. století přestaven na kostel s obdélníkovou lodí a pravoúhlým kněžištěm. V roce 1645 švédskými vojsky vypálen. Obnoven 1734, v 30. let. 20. stol. přistavena sakristie.

Barokní kostel dal postavit v l. 1710–1712 hrabě Adam J. z Rottalu. Renesanční náhrobníky pánů Bedřicha a Bartoloměje ze Žerotína (1568) byly přeneseny ze starého zbořeného kostela, společně se sochami a dalším. Interiér kostela opakovaně upravován. V l. 2006–2009 instal. nové varhany (V. Smolka).

Kostel sv. Cyrila a Metoděje, vybudovaný podle projektu H. Gessnera jako součást areálu zemského léčebného ústavu císaře Františka Josefa I. v Kroměříži, byl 11. července 1909 vysvěcen olomouckým arcibiskupem Františkem Saleským Bauerem.

V l. 1897-1899 byl v severní části obce Zlobice postaven v novorománském slohu současný farní kostel sv. Cyrila a Metoděje a v r. 1900 byl slavnostně vysvěcen. Nedávno byl zrekonstruován. Od r. 2007 je zapsán na seznamu kulturních památek. Před kostelem stojí dva kamenné kříže.

Kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v románském stylu kolem r. 1260, později byl upraven goticky a barokně. Byl vybudován ve dvou etapách, nejprve byla postavena loď a potom kněžiště a sakristie. Interiér je vyzdoben freskami ze 14. stol., vzácná je gotizující kazatelna a křtitelnice ze 13. stol.

Současný farní kostel byl postaven v letech 1753–1763 z podnětu opata Antonína Haucka, zřejmě na místě původního gotického chrámu z r. 1405. Dne 9. října 1764 jej benedikoval poslední velehradský opat Martin Filip Zury.

Farní, původně gotický kostel. Dnešní podoba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy.

Barokní kostel sv. Jana Křtitele na půdoryse centrály s kopulí a dvojicí věží. Postaven v letech 1737–1768 dle plánů I. J. Cyraniho z Bolleshausu na místě zbořeného románského kostela a komendy johanitů. Později též klášter františkánů a kolej piaristů.

Kostel sv. Jiljí, vybudovaný někdy v letech 1760-1770 v barokním slohu, stojí s velkou pravděpodobností v místě staršího středověkého chrámu. Kostel byl benedikován 14. června 1770 holešovským děkanem Jindřichem Aloisem Krausem.