Turistické cíle v okolí obce Napajedla

Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v barokním slohu v letech 1681-1712. Slavnostně posvěcen r. 1740 biskupem Jakubem Arnoštem z Liechtensteinu. Následně mnohokrát upravován. U kostela stojí fara.

Farní kostel Nanebevzetí Pany Marie, místními nazývaný též kostel Blahoslavené Panny Marie, stojí na Riegrovu námětí. Kostel byl založen již ve středověku, ale zachovány zůstaly jen zbytky věže. Dnešní stavba je z první poloviny 18. stol. Zařízení kostela je barokní, též z 18. století.

Kostel, pův. gotický byl postaven patrně ve 14. stol., zmiňuje se r. 1366. R. 1570 přistavěna renesanční věž, barokně přestavěn v l. 1745-1749. R. 1861 přistavěna kaple sv. Jana Sarkandera, v l. 1934-1936 přistavěna moderní chrámová loď. U vchodu je unikátní renes. náhrobník J. J. Zoubka ze Zdětína.

Současný kostel sv. Anny byl vybudován v novogotickém slohu v letech 1873–1877 v místech starší, prostorově již nevyhovující kaple. Stavbu provedl stavitel Josef Schaniak z Uherského Hradiště. V r. 1908 byla postavena fara.

Dnešní kostel stojí v místě rotundy stejného zasvěcení z 9. stol. Jako farní a hřbitovní uváděn v 11. a 12. století. V 1. pol. 13. století přestaven na kostel s obdélníkovou lodí a pravoúhlým kněžištěm. V roce 1645 švédskými vojsky vypálen. Obnoven 1734, v 30. let. 20. stol. přistavena sakristie.

Barokní kostel dal postavit v l. 1710–1712 hrabě Adam J. z Rottalu. Renesanční náhrobníky pánů Bedřicha a Bartoloměje ze Žerotína (1568) byly přeneseny ze starého zbořeného kostela, společně se sochami a dalším. Interiér kostela opakovaně upravován. V l. 2006–2009 instal. nové varhany (V. Smolka).

Kostel sv. Cyrila a Metoděje, vybudovaný podle projektu H. Gessnera jako součást areálu zemského léčebného ústavu císaře Františka Josefa I. v Kroměříži, byl 11. července 1909 vysvěcen olomouckým arcibiskupem Františkem Saleským Bauerem.

V l. 1897-1899 byl v severní části obce Zlobice postaven v novorománském slohu současný farní kostel sv. Cyrila a Metoděje a v r. 1900 byl slavnostně vysvěcen. Nedávno byl zrekonstruován. Od r. 2007 je zapsán na seznamu kulturních památek. Před kostelem stojí dva kamenné kříže.

Kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v románském stylu kolem r. 1260, později byl upraven goticky a barokně. Byl vybudován ve dvou etapách, nejprve byla postavena loď a potom kněžiště a sakristie. Interiér je vyzdoben freskami ze 14. stol., vzácná je gotizující kazatelna a křtitelnice ze 13. stol.

Současný farní kostel byl postaven v letech 1753–1763 z podnětu opata Antonína Haucka, zřejmě na místě původního gotického chrámu z r. 1405. Dne 9. října 1764 jej benedikoval poslední velehradský opat Martin Filip Zury.

Farní, původně gotický kostel. Dnešní podoba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy.

Barokní kostel sv. Jana Křtitele na půdoryse centrály s kopulí a dvojicí věží. Postaven v letech 1737–1768 dle plánů I. J. Cyraniho z Bolleshausu na místě zbořeného románského kostela a komendy johanitů. Později též klášter františkánů a kolej piaristů.