Kostel sv. Kunhuty byl postaven v 2. polovině 16. století v renesančním slohu na místě původního gotického kostela, jenž je prvně zmiňován v r. 1434. V r. 1798 došlo k menším barokním úpravám.
Kostel sv. Martina z poč. 15. stol. přestavěn r. 1642 ve zděný. 1664 poškozen nájezdem Turků. R. 1672 rozšířen Serényi a 1790–98 renovován. Pod jižní boční kaplí se nachází hrobka hrabat Serényiů.
Farní kostel sv. Mikuláše z r. 1845 nahradil zchátralou a strženou gotickou stavbu, doloženou již r. 1386. Jeho stavbu inicioval majitel panství Leopold ze Šternberka. Z pův. kostela zachováno několik oltářních obrazů a cenný renesanční náhrobek nejvyššího písaře Václava Tetoura z Tetova z r. 1560.
Na gotických základech pocházejících ze 14. stol. pochází současný kostel přestavěný v 18.–19. stol. Západní část kostela s věží přistavěna v 19. stol.
Kunovický kostel se poprvé vzpomíná v r. 1235. V r. 1517 byl Janem z Kunovic na jeho místě vystavěn nový chrám, jenž byl v. l. 1759–1761 za faráře J. N. Merttena barokně upraven a rozšířen. V r. 1991 vysvěceny dva nové zvony.
Na místě původní dřevěné kaple stál pozdější kostel. Ten po zásahu bleskem zbourán a v l. 1897–1900 vystavěn nový kostel v pseudorománském stylu. V průčelí věž zakončená osmibokým jehlanem.
Moderní kostel byl postaven v l. 1996-1997 po více než stoletém úsilí o výstavbu nového kostela v Luhačovicích. Výstavba byla opakovaně přerušena světovými válkami nebo sovětskou okupací r. 1968. Až po r. 1989 byl kostel konečně postaven podle projektu architektů Michala Brixe a Petra Franty.
Kostel Všech svatých v Hradčovicích je raně barokní stavbou se středověkým jádrem z 2. poloviny 13. stol., v 17. stol. upravován, nyní barokní podoba z doby po r. 1757. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.
hrad, zaniklý, volně přístupno, Zlínský kraj, Kunovice
První písemné zprávy z r. 1196. Byl správním hradem s vojenskou posádkou tehdejší Lucké provincie na cestě do Uher. R. 1231 v držení vdovy Konstancie Uherské. Zničen Matúšem Čákem r. 1315, nasledně rozebrán. Jeho přesnou polohu se doposud nepodařilo zjistit.
Tvrz se připomíná r. 1276 jako léno olomouckých biskupů, tehdy se odtud psal Zášit z Kurovic. Razantně přestavěna Vrchlabskými v l. 1482-1565 a Jáchymem Zoubkem ze Zdětína v 2. pol. 16. stol. R. 1630 dostavěl Václav F. Eusebius Lobkovic druhé patro tvrze. Později užívána jako pivovar a bytový dům.
V renesanční zámek byla v 80. letech 16. století pravděpodobně Havlem Kurovským z Vrchlabí přestavěna starší tvrz. Začátkem 19. století byly na zámku provedeny rozsáhlé stavební úpravy v klasicistním slohu a získal dnešní podobu.
Kurovice 
