Turistické cíle v okolí obce Zibohlavy

Měšťanský palác pojmenovaný po vlastníkovi z konce 15. století - kutnohorském měšťanu Sankturinovi z Nedvojovic. Jeho jádro tvoří gotická věž z 13. století. Dům byl stavebně upravován v pozdní gotice a v baroku.

Evangelický sbor vznikl v Kutné Hoře jako filiální z Libenic (1883), osamostatnil se roku 1891. Komplex kostela a fary vznikal na místě zbořeného domu 308 postupně v letech 1887–1930 v dórsko-novoempirovém slohu dle projektu Františka Buldry. V letech 1972–79 byl upraven interiér (manželé Radovi).

K založení sboru CČSH v Zásmukách došlo 11. 2.1921. Po několika letech provizorií přistoupila obec ke stavbě vlastního svatostánku. Autorem funkcionalistické stavby Husova sboru je architekt Vladimír Wallenfels. Výstavbu vedl architekt Josef Tesař v letech 1931-2. Husův sbor otevřen 6. 6. 1935.

Zbytky obvodových zdí tvrze, založené zřejmě před polovinou 16. století. V r. 1623 zkonfiskována Adamovi Mírkovi ze Solopysk. Od pol. 17. století po požáru pustla, pak byla přestavěna na špýchar. V r. 1986 byla zbořena.

Zřícenina gotického hradu, který byl založen r.1426–7 jako rezidence husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé. R. 1437 byl hrad po 4 měsících dobyt královským vojskem a zanikl. Polookrouhlá zemní bašta umožnila použití děl, jedna z prvních svého druhu.

Sochu vytvořil sochař Josefa Bílek r. 1935. Postava v nadživotní velikosti. Na pomníku nápisy „Mistr Jan Hus“, „Pravdy každému přejte! “ a „Milujte se vespolek!“

Němčice se poprvé připomínají r. 1222. Socha Panny Marie postavena uprostřed obce postavena r. 1890, a to v místě, kde bývala močálovitá proláklina. R. 2020 socha opravena kameníkem Petrem Vnukem.

Dílo neznámého autora z doby kolem roku 1750 ohraničuje spolu s dalšími třemi sochami (Panna Maria, svatý Jan Nepomucký, svatý Prokop) symbolický ochranný kříž, jehož ramena se protínají v prostoru někdejšího kláštera v Klášterní Skalici. Pozůstatek krátkého období barokní obnovy proboštství.

Socha sv. Barbory ukrytá na špatně přístupném místě, umístěná na rozsáhlé skále. Barokní dílo z doby kolem r. 1720 na cihlovém soklu, který vyrovnává nerovnost skály. Světice zachycená v esovitém kontrapostu s uvolněnou levou nohou. V pravé ruce drží pohár, levou rukou svírá meč. Na hlavě má korunu.

Socha sv. Floriána z poloviny 18. století. Materiál pískovec. Neomítnutý podstavec z nepravidelných kamenů. Sv. Florián v podživotní velikosti. Postava oděná v šat římského vojáka. Kulturní památka chráněná od r. 1966.

Pískovcová socha sv. Františka z Pauly stojí na hranolovém podstavci s bohatou reliéfní výzdobou. Pochází z roku 1703. Postava v podživotní velikosti. Světec nadnášený oblaky s andílčími hlavami. Socha dokládá vysokou úroveň barokního umění. V seznamu kulturních památek od r. 1966.

Pískovcová socha z roku 1859. Autor pražský sochař A. Suram. V roce 2014 socha restaurována. Původně stála u železniční zastávky. Po restauraci přemístěna. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1965.