Turistické cíle v okolí obce Vysoké Pole

Pískovcové skály v národní přírodní rezervaci Pulčín–Hradisko v CHKO Beskydy. Spolu s Izbami a dalšími skalními útvary v okolí největší pískovcové skalní město v moravských Karpatech. Ve vrcholové části Zámčisko bývalý skalní hrad Pulčín.

Novobarokní obytný a obchodní dům obchodníka Jana Horného z r. 1897. Jedna z několika místních staveb významného architekta Huberta Gessnera. Dnes radnice. Bohatá štuková výzdoba, secesní schodiště. Součást městské památkové zóny.

Zaniklý hrad. Dle archeol. výzkumu se zde žilo v obd. 2. pol. 13. – 1. pol. 14. stol. Zmiň. v pramenech pouze r. 1517 již jako pustý, kdy byl prodán Jitkou roz. z Landštejna a jejím mužem Jáchymem z Biberštejna Burianovi z Vlčnova.

Sirný pramen na břehu Lipovského potoka severně od obce Lipová. Jeden z mnoha na východní Moravě od Beskyd po Pálavu. Nevábný zápach způsobuje sirovodík, vyprodukovaný bakteriemi při rozkladu podzemních organických látek v kombinaci s rozpuštěnými sírany.

Původní dřevěná, později kamenná tvrz byla v průběhu 17. stol přestavěna na zámek. Barokně upraven v pol. 18. stol. Po roce 1845 změněna podoba zámku pozdně klasicistními úpravami. Moderní účelové interiéry dostal zámek po polovině 20. století.

Areál Slunečních lázní (1903) a Vodoléčebného ústavu (1909) od architekta Dušana Jurkoviče. Bývalá dominta Luhačovic, dnes ve špatném stavu, částečně využívaný. Areál uzavírá budova Slatinných lázní, na jejíž stěnu je vyveden Sirný pramen. Natáčela se zde jedna epizoda seriálu Četnické humoresky.

Smírčí kříž s pravoúhle ukončenými rameny z hrubozrnného pískovce. Patrně středověkého původu. Do r. 1885 stál dole v obci u potoka, poté v bývalé farské zahradě při ohradní zdi. Výška kříže 1 m, délka vodorovného břevna 0,80 m. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek.

Socha brněnského lékaře MUDr. Františka Veselého, který se zasloužil o rozkvět lázní po r. 1900, je dílem sochaře Františka Úprky. Byla vyrobena r. 1925 z bílého přírodního krystalického mramoru. Levice muže ukazuje k prameni, vytékajícímu ze skály za postavou.

Pískovcová socha z r. 1869 provedena podle dobové lidové řezbářské tvorby. Světec zaujímá vzpřímený postoj téměř bez kontrapostu. Vykulené oči jsou upřené na kolemjdoucího. Velmi výrazné detaily. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek.

Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1771. Do Vlachovic převezena r. 1827 z Bylnice. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek. Od r. 1962 stojí před kostelem. Socha životní velikosti v kontrapostu oděna do kanovnického roucha s biretem v levé ruce. Pravou rukou tiskne ke hrudi kříž s korpusem Ježíše Krista.

Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1775 stojící při cestě z centra obce na hrad Lukov. Kolem soubor 200 let starých lip.

Barokní pískovcová socha z r. 1747. Donátorem byl Tobiáš Fusek, zdejší rodák a farář v Křižanovicích. U nohou světce sedí dvojice putti. Mezi nimi je kartuše s chronogramem. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Součást městské památkové zóny.