Barokní kostel sv. Máří Magdalény v Jasenné postaven r. 1672, v r. 1732 prodloužen a v r. 1737 přistavěna věž. Nyní kostel farní s pravidelnými nedělními bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.
Kostel sv. Martina z poč. 15. stol. přestavěn r. 1642 ve zděný. 1664 poškozen nájezdem Turků. R. 1672 rozšířen Serényi a 1790–98 renovován. Pod jižní boční kaplí se nachází hrobka hrabat Serényiů.
Pozdně barokní kostel sv. Michaela archanděla v Liptále byl vybudován v letech 1796-1798. Je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Není památkově chráněn.
Na gotických základech pocházejících ze 14. stol. pochází současný kostel přestavěný v 18.–19. stol. Západní část kostela s věží přistavěna v 19. stol.
Farní kostel sv. Mikuláše z r. 1845 nahradil zchátralou a strženou gotickou stavbu, doloženou již r. 1386. Jeho stavbu inicioval majitel panství Leopold ze Šternberka. Z pův. kostela zachováno několik oltářních obrazů a cenný renesanční náhrobek nejvyššího písaře Václava Tetoura z Tetova z r. 1560.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Újezd
Kostel sv. Mikuláše vystavěn v empírovém slohu v l. 1844–45 na místě staršího kostela z r. 1680. V r. 1896 poničena kostelní věž požárem. V l. 1891–1900 rekonstruován interiér i exteriér.
Kostel založen po r. 1261 mnichy cisterciáckého kláštera Smilheim, upraven pozdně goticky r. 1495 a radikálně přestavěn v letech 1793-1795, kdy byla z pův. stavby zachována jen věž s ochozem. Hlavní oltář s obrazem sv. Vavřince dovezen r. 1872 ze Světové výstavy v Paříži.
Na místě původní dřevěné kaple stál pozdější kostel. Ten po zásahu bleskem zbourán a v l. 1897–1900 vystavěn nový kostel v pseudorománském stylu. V průčelí věž zakončená osmibokým jehlanem.
Původní klasicistní lovecký zámeček, později využívaný jen jako hájovna či myslivna. Vznik spadá do let 1764-1768, kdy byl poprvé zachycen na mapě prvního vojenského mapování v těchto létech. V současné době je v soukromých rukou a je pronajímán jako obytná budova.
Zaniklá středověká tvrz, která zřejmě v Kostelci existovala již na přelomu 13. a 14. století, protože již v te době tam sídlili vladykové z Kostelce, z nichž se přímo uvádí Mikuláš z Kostelce. Dnes se na vyvýšenině, která po tvrzi zůstala, nachází ovocný sad.
Hrad vybudován počátkem 14. stol. V r. 1365 byl majitelem Vlk z Dobrotic, po jeho smrti byl prodán Ctiboru z Cimburka, jeho rod držel hrad až do r. 1437. Koncem 70. let 15. stol. rozbořila hrad vojska uherského krále Matyáše, nebyl již obnoven.
R.1900 zahájena stavba první Křížové cesty, vysvěcana r.1902. Nová Křížová cesta postavena podle plánů Dušana Jurkoviče. Obrazy jednotlivých zastavení pak vytvořil Jano Köhler. Křížová cesta byla dokončena a vysvěcena až v r.1933.
Kostelec u Holešova 
