Turistické cíle v okolí obce Starovice

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1725 patří mezi rané práce Ignáce Lengelachera. Spolu s neobvykle mohutným podstavcem tvoří významný urbanistický prvek obce. Od roku 1958 je kulturní památkou ČR.

Barokní sochy sv. Dominika a Gottharda z 18. století před těšanskou historickou kovárnou jsou památkově chráněny od roku 1958. Doplňuje je od roku 2020 dřevořezba Maryša od Svatopluka Formana z Bzence.

Barokní sousoší sedící Panny Marie pomocné s dítětem v náručí na vysokém hranolovém podstavci doplněném volutami po stranách od význačného mikulovského sochaře Ignáce Lengelachera z roku 1724.

Velmi kvalitní vrcholně barokní sousoší od Ignáce Lengelachera představuje ojedinělé ikonografické zobrazení sv. Jana Nepomuckého jako zpovědníka. Obě postavy mají samostatné podstavce. Dílo je od roku 1958 památkově chráněno.

Unikátní dřevěná spirálová rozhledna nad vinicemi u obce Kobylí, přístupná i vozíčkářům. Dílo arch. J. Rolečka a J. Vojtěška. Otevřena r. 2018.

Suchořádská Zmola je hlavní vinařská sklepní ulička v obci Kobylí, kde se pořádají zdejší kulturní akce. V dolní části se nachází starodávný lis, zrekonstruovaný v roce 2012.

Velká barokní sýpka byla postavena někdy po r. 1713 Filipem Ludwigem Sinzendorfem v severozápadní části dvora. Po r. 1918 byl zemědělský dvůr zestátněn a od r. 1925 začal sloužit Vysoké škole zemědělské v Brně. Od r. 1958 je kulturní památkou a dodnes slouží různým způsobem svému původnímu účelu.

Bývalá rezidence brněnských dominikánů s domácí kaplí z konce 17. stol, od roku 1807 využívána jako zámek. Jednoposchoďová obdélníková budova.

Zcela zaniklé tvrziště, jež bylo součástí vsi Topolany, rovněž zaniklé. Vznik tvrze se odhaduje na začátek 14. století, zpustla spolu s vesnicí zřejmě v období husitských válek. Na místě se dnes nacházejí zemědělské pozemky.

Dřevěná rozhledna z roku 2007 výšky cca 7 m s krytou vyhlídkovou plošinou ve výšce 3 m na návrší mezi vinohrady. Z rozhledny je kruhový rozhled na nejjižnější části Moravy, na oblast kolem Pálavských vrchů, Novomlýnských nádrží a Břeclavsko.

Ves založil rod Sirotků, po jejich vymření v r. 1306 přechází na Dobeše z Bechyně. V r. 1417 Boček z Kunštátu přepisuje ves s pustou tvrzí Liechtenštejnům. V r. 1500 sídlí v Bílovicích Leonard z Liechtenštejnu. V r. 1533 přecházejí na Žerotíny. Ve 3. čtvrtině 16. století bylo doplněno ren. křídlo.

Velké Němčice jsou poprvé uváděny r. 1228. V r. 1550 je zde zmiňována zpustlá tvrz, kterou Zikmund Heldt přestavěl na hrad. V r. 1774 odkoupil Němčice Karel z Ditrichštejna. V r. 1918 byl majetek konfiskován a dodnes pronajímán. V současnosti nepřístupný.