Turistické cíle v okolí obce Starovice

Lovecký barokní zámeček vystavěn r.1744. Později využíván jako byty a k hospodářským účelům. Chátral až do roku 2001, kdy se vlastníkem stalo Sdružení pěstounských rodin. Po rekonstrukci zde zřízen Dům na půli cesty.

Ocelodřevěná rozhledna na Přítlucké hoře vznikla z iniciativy tří okolních obcí na jaře r. 2012. Je volně přístupná, vysoká 27,6 metru a má vyhlídkovou plošinu ve výši 21 metrů. Pojmenování Maják získala podle skutečného majáku, který tu byl vybudován za 1. republiky pro potřeby leteckého provozu.

Ocelodřevěná rozhledna na Hustopečském starém vrchu uprostřed mandloňového sadu byla pro veřejnost otevřena v březnu 2012 a od té doby je přístupná volně. Stavba vysoká 17,5 m má ve výši 12,5 m zastřešenou vyhlídkovou plošinu, k níž vede vřetenové schodiště. Výhled je především na jih a východ.

Mariánský sloup postaven pravděpodobně roku 1720. Na trojbokém pilíři socha Panny Marie Immaculaty. Okolo podstavce sloupu sochy sv. Barbory, Floriána a Jana Nepomuckého a v malé jeskyni v podstavci sloupu figura svaté Rozálie.

Zaniklá tvrz byla postavena patrně někdy před r. 1203 za Štěpána z Medlova. V majetku pánů z Medlova, poté jevišovické větve pánů z Kunštátu, přímo zmiňována r. 1358, r. 1447 připadla klášteru v Dolních Kounicích. Poté zanikla. Stávala před severní částí kostela sv. Bartoloměje.

Výjimečně dobře zachovalý renesanční měšťanský dům z doby kolem r. 1600. Stáří trámového stropu v bočním křídle je dendrochronologicky datováno do r. 1609. Později bylo podloubí domu zazděno. Obnova objektu do původního stavu proběhla po r. 1989. Stavba obsahuje řadu původních prvků.

Torzo městských hradeb z 16. stol., původně jako ochrana před tureckým vpádem. Dochovaná půlkruhová bašta a malá část hradeb ve východní části města.

Objekt je prvně zmiňován v r. 1598 jako Dvůr u okrouhlého kamene. V r. 1682 dala hraběnka Marie Anna Františka z Valdštejna svobodný dvůr přestavět na své reprezentativní přechodné sídlo. Ve 2. polovině 19. stol. proběhy klasicistní úpravy a objekt sloužil jako hotel. V l. 2018-2020 rekonstruován.

Dobře patrné tvrziště se zaniklou vsí na výběžku vybíhajícím do údolí přítoku rybníka. První zmínka je z let 1210 a 1237. Od 14. stol. v držení pánů z Mezilesic, kteří žijí ještě počátkem 17. stol, ačkoliv panství vlastní jen do r. 1450. Ves se uvádí r. 1497 jako pustá, r. 1531 je pustá i tvrz.

Vodní mlýn postavili roku 1575 habáni (novokřtěnci), v roce 1906 jej postihl požár. V současné době chátrá. Nejzachovalejší je barokní brána mlýna z 18. století se sochou sv. Floriána.

Mlýn na levém břehu Dyje vznikl r. 1558, když se tu usadili novokřtěnci a dostali povolení postavit nový mlýn na místě staršího. Mlýn pak dal jméno vsi, která vznikla v okolí. Novokřtěnci tu působili do r. 1622. Stavba není památkově chráněna.

Feudální sídlo nebo strážní opevnění, jehož vznik je datován na počátek 14. stol., bylo podle archeologických nálezů využíváno i v období husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1978-1980 byla celá oblast zatopena při vzniku vodního díla Nové Mlýny a místo se ocitlo na dně Věstonické nádrže.