Turistické cíle v okolí obce Mikulov

Zřícenina královského hradu z roku 1222. Renesanční zeď charakteristická pro 1. polovinu 14. století. Za třicetileté války zapálen Švédy. V 18. století zcela opuštěn a ponechán svému osudu.

Dietrichsteinský dvůr vznikl asi v 16. stol. V 17. a 18. stol. byl několikrát upravován a rozšiřován. Ze severu přiléhala zahrada. Dietrichsteinům patřil do znárodnění v r. 1945. Následně sloužil místnímu JZD. V r. 2012 zahájena rekonstrukce. Dnes je zde restaurace a vinotéka se sklípkem.

Hrobku Dietrichsteinů nechal postavit v l. 1845–52 František Josef z Dietrichsteinu (projekt H. Koch) na místě požárem zničeného kostela sv. Anny, při kterém byla i původní pohřební kaple, kde byli členové rodu pohřbíváni od pol. 17. stol. do r. 1784. V 90. l. 20. stol. celkově zrekonstruována.

V renesanční zámek byl přestavěn původně gotický hrad v roce 1585 Kryštofem z Tiefenbachu. Později, v 18. stol., byl zámek upraven rodinou Trautmannsdorfů. Od konce stol, vlastnili zámek různé nadace, které nechaly zbořit dvě ze tří křídel zámku.

Měšťanský renesanční dům vystavěný po požáru gotických domů v r. 1561. Fasáda nese bohatou sgrafitovou výzdobu s psaníčkovými motivy a výjevy ze Starého zákona. V 19. století provedena nástavba 2. patra.

Renesanční měšťanský dům byl postaven r. 1579. Prvním známým majitelem byl koncem 18. stol. Ignác Freudenreich. Posledním majitelem byl obchodník Bedřich Synek, který dům r. 1976 prodal městu. V l. 1989–2002 proběhla rekonstrukce domu. V současné době je zde Infocentrum, městské muzeum a vinotéka.

Mohutná zřícenina got. hradu vystavěného z iniciativy Jindřicha III. jako pohraniční pevnost v r. 1050. Od r. 1571 v soukromých rukou. R. 1645 poškozen a od počátku 18. století ruina. Dnes prochází konzervací.

Fara v novogotickém stylu na rozhraní náměstí a zámeckého parku, naproti hlavnímu vstupu do zámeckého kostela sv. Jakuba st. Vznik - po roce 1768. Jednopatrový objekt na protáhlém obdélném půdoryse, krytý valbovou střechou. Součástí areálu jsou kolna, prádelna s dřevěným altánem a bývalé stáje.

Synag. východního typu s almemorem neseným čtyřmi sloupy uprostř. prostoru, zal. kolem r. 1450 a po požáru v r. 1561 bylo zdůrazněno nároží přístavbou jednosloupové lodžie, dnešní vzhled z přestavby r. 1719. Interiér vyzdoben I. Lengelacherem.

Zaniklý hrad na jehož umístění poukazují terénní náznaky. Podle arch. nálezů bylo opevněné sídlo zvané Liščí díry osídleno ve 12. stol., šlo o pohraniční opevnění českého státu nebo rané sídlo české či bavorské šlechty.

Zámek byl postaven v letech 1816–1827 pod vedením zednických mistrů Karla Schlepse a Josefa Poppelacka podle plánů J. Hardtmutha, J. Kornhäusla nebo J. Engela. Středem zámku procházela hranice mezi markrabstvím moravským a arcivévodstvím dolnorakouským, jak o tom svědčí nápis na průčelí.

Hřbitovní brána v ohradní zdi na severním okraji obce u silnice směr na Pavlov. Raně barokní z konce 17. století, s dispozicí typickou pro doznívající renesanci. Široká zděná omítaná brána s půlkruhově zaklenutým vchodem a dvakrát odstupňovaným štítem. Památkově chráněná.