Turistické cíle v okolí obce Mikulov

Vodní mlýn postavili roku 1575 habáni (novokřtěnci), v roce 1906 jej postihl požár. V současné době chátrá. Nejzachovalejší je barokní brána mlýna z 18. století se sochou sv. Floriána.

Feudální sídlo nebo strážní opevnění, jehož vznik je datován na počátek 14. stol., bylo podle archeologických nálezů využíváno i v období husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1978-1980 byla celá oblast zatopena při vzniku vodního díla Nové Mlýny a místo se ocitlo na dně Věstonické nádrže.

Zaniklé hradiště na Stolové hoře (458 m), která je součástí Pálavských vrchů. Osídlení datováno do doby kolem 700 let př.n.l., kdy zde lid velaticko-podolské kultury vystavěl opevněné sídliště. Výskyt mohyl únětické kultury.

Pohansko u Nejdku bylo osídleno již v eneolitu, poté v době bronzové, době laténské a v časně slovanském období. V 9. století zde vzniklo raně středověké velkomoravské nížinné hradiště o celkové ploše asi 23 ha. Jeho zánik je kladen do 10. století.

Nepatrné zbytky zdiva markraběcího hradu. Založen po r. 1368 k ostraze severojižní cesty překračující Dyji u Mušova, r. 1380 prodán Liechtensteinům. Dobyt a zničen husity mezi lety 1420 a 1425. Dochovány terénní zbytky a střep zdi neznámé budovy.

Jedna ze staveb Lednicko-valtického areálu. Původně postavená pro chov ovcí, později využívána na chov koní. Směrem k rybníkům kruhová rotunda, v níž je salónek s nástěnnými malbami, který měl sloužit panstvu.

Obelisk postaven r. 1798 na paměť mírové smlouvy mezi Rakouskem a Francií uzavřené r. 1797 v italském Compo Formiu mezi císařem Napoleonem Bonapartem a arcivévodou Karlem Habsburským. Jedná se o jehlan na čtvercovém soklu o celkové výšce 23 m.

Mohutná volně stojící barokní dvoupatrová budova sýpky, pozůstatek bývalého panského dvora. Pochází z konce 17. století. Zrestaurována na penzion a restauraci Panská Sýpka Sedlec. Památkově chráněná.

Jeden z mála postavených TO pevnostního opevnění Československa na jihu Moravy. Neoficiálně na vlastní nebezpečí příležitostně přístupný, snaha o zřízení muzea. Zachovalé pancéřové zvony (osazené však až na přelomu čtyřicátých a padesátých let).

Vrcholně barokní výklenková kaple (poklona) na návsi za kostelem sv. Osvalda z 1. pol. 18. století. Stavba na půdorysu symetrického lichoběžníku s volutovým štítem a s konkávně prohnutými stranami, členěnými pilastry a polosloupy. V nice byla plastika sv. Jana Nepomuckého, na podstavci datace 1712.

Zaniklá tvrz na uměle upraveném pahorku, zvaném Mohyla, byla postavena patrně v 2. pol. 14. stol. V písemných pramenech se uvádí, že ve 14. stol. sídlil ve vsi rozvětvený rod z Popic. R. 1366 ves držel Martin z Popic, r. 1406 Petr Bílý z Popic. Tvrz samotná se zmiňuje až r. 1414 již jako pustá.

Značně přestavěný a chátrající zámek na místě tvrze, z jehož původní podoby dnes stojí jen východní a část severního křídla.