Turistické cíle v okolí obce Mikulov

Farnost vznikla již kolem r. 1050. V l. 1670-1678 byl původní románsko-gotický kostel z poloviny 13. stol. barokně přestavěn. Původní zůstala věž a jádro stavby. V r. 1744 zasáhl kostelní věž požár, při němž byla zničena původní strmější a vyšší střecha věže.

Gotický kostel byl postaven r. 1508. Patřil původně k opevněným kostelům. R. 1848 byl kostel silně poničen požárem. V l. 1860 a 1912 byl opraven do dnešní podoby (v pův. podobě zůstal jen presbytář). Při přestavbách byla objevena tajná chodba a náhrobní kámen kněze S. Reisingera z r. 1585.

Od r.1487 stávala na místě dnešního kostela kaple sv. Ondřeje, povýšená r. 1503 na farní kostel. Roku 1700 vystavěn nový kostel, zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Při stavbě využito zdivo původního kostela, věž vystavěna nová. Kostel rozšířen v roce 1875.

Původně evangelický kostel nechal v r. 1610, na místě staršího středověkého kostelíka zmiňovaného prvně v r. 1276, postavit Jeroným Václav Thurn. V r. 1622 přešel do rukou katolíků a byla zde zřízena římskokatolická farnost. V r. 1829 přistavěna kaple Božího hrobu.

Římskokatolický klasicistní farní kostel sv. Jana Nepomuckého byl vybudován v letech 1770-1781. Ve 20. století rozšířen kůr. Ve věži je zvon ulitý brněnským zvonařem C.K. roku 1745. Součástí církevního areálu je i fara

První zmínka o kostele pochází z r. 1582, kdy byl vysvěcen olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským. V letech 1769-1772 vznikl nový barokní jednolodní farní kostel, který navrhl architekt Jan Karel Hromádko. Na vnitřní výzdobě se podíleli sochař Ondřej Schweigl a malíř Martin Johann Schmidt.

Současný kostel sv. Jiljí byl založen v gotickém slohu někdy v 1. polovině 14. stol. snad na místě staršího chrámu. V pozdějších staletích byl několikrát upraven a rozšířen. Součástí církevního areálu je i barokní fara z 18. století.

Pozdně barokní kostel sv. Jiří a sousední fara (čp. 37) jsou zřejmě nejstaršími stavbami obce. Byly postaveny v l. 1783 - 1785 pravděpodobně podle návrhu Karla Jana Hromádky, v období rozkvětu panství za vlády rodu knížat z Dietrichsteina. Od roku 1958 patří mezi chráněné památky ČR.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské postaven Léta Páně 1740 na místě gotické kaple pro odvrácení moru a v r. 1791 opatřen pevnou čtyřbokou věží. Na výzdobě jednolodního raně barokního farního chrámu se podílel známý barokní sochař Ignác Legelacher.

K zásadní přestavbě původně gotického kostela došlo v letech 1929–1930. Starší kostel nahradila nová funkcionalistická stavba podle návrhu architekta Miloslava Kopřivy. Zachována zůstala pouze věž se schodištěm z 15. stol.

Původně románský kostel z počátku 13. století. Později přestavěn goticky. V 18. století barokně upraven a na počátku 20. století regotizován. Kostel stojí na ostrůvku, od 80. let 20. století je celá ves Mušov i její okolí zatopeno Věstonickou nádrží a kostel chátrá.

Kostel zasvěcený sv. Markétě vystavěný nad vsí je zmiňován již v roce 1222. Dnešní pozdně barokní stavba pochází z roku 1784 a má gotické jádro. U kostela umístěny památkově chráněné plastiky, které původně stávaly v obci.