Turistické cíle v okolí obce Uherčice

nebo vyberte

Uherčice

Jihomoravský kraj,  Břeclav  (BV)
Nalezeno celkem 142 záznamů, 3 / 12 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 Drnholec
zámek - původní hrad, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Drnholec
V renesanční zámek byl přestavěn původně gotický hrad v roce 1585 Kryštofem z Tiefenbachu. Později, v 18. stol., byl zámek upraven rodinou Trautmannsdorfů. Od konce stol, vlastnili zámek různé nadace, které nechaly zbořit dvě ze tří křídel zámku.
 dům č. p. 329
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Telnice
Mohutná stavba ze smíšeného zdiva, rozdělená na dvě poloviny – pohostinství u Laštůvků a rodinný dům. Objekt stojí na dominantním místě obce na mírném návrší a podle místních se podobá nemilské tvrzi, snad šlo původně o rychtu spadající pod panství v nedaleké Sokolnici – zatím nijak nedoloženo.
 dům U Synků
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Hustopeče
Renesanční měšťanský dům byl postaven r. 1579. Prvním známým majitelem byl koncem 18. stol. Ignác Freudenreich. Posledním majitelem byl obchodník Bedřich Synek, který dům r. 1976 prodal městu. V l. 1989–2002 proběhla rekonstrukce domu. V současné době je zde Infocentrum, městské muzeum a vinotéka.
 fara
195.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Telnice
První písemná zmínka o faře v Telnici pochází z r. 1324. Budova dominuje celému náměstí. Je obdélného půdorysu a ze smíšeného zdiva. Současnou klasicistní podobu získala po přestavě r. 1855 hrabětem Mitrovským. Opravena r. 1995.
 Hrádek u Drnholce
Liščí díry
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Drnholec
Zaniklý hrad na jehož umístění poukazují terénní náznaky. Podle arch. nálezů bylo opevněné sídlo zvané Liščí díry osídleno ve 12. stol., šlo o pohraniční opevnění českého státu nebo rané sídlo české či bavorské šlechty.
 hřbitovní brána
180.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Milovice
Hřbitovní brána v ohradní zdi na severním okraji obce u silnice směr na Pavlov. Raně barokní z konce 17. století, s dispozicí typickou pro doznívající renesanci. Široká zděná omítaná brána s půlkruhově zaklenutým vchodem a dvakrát odstupňovaným štítem. Památkově chráněná.
 Hustopeče
220.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Hustopeče
Reliéfní náznaky tvrze ze 13.století, dnes díky zemědělské činnosti téměř neznatelné.
 Hustopeče
300.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Hustopeče
Ocelodřevěná rozhledna na Hustopečském starém vrchu uprostřed mandloňového sadu byla pro veřejnost otevřena v březnu 2012 a od té doby je přístupná volně. Stavba vysoká 17,5 m má ve výši 12,5 m zastřešenou vyhlídkovou plošinu, k níž vede vřetenové schodiště. Výhled je především na jih a východ.
 kamenný kruh
Klentnice
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Uměle postavený kamenný kruh. Je postaven dle zásad, zastávaných druidy před několika tisíci lety. Středový kámen se vsazeným skleněným okem. Skleněné oko je složená čočka s kosmogramy. Čočka je směrována na východ slunce o podzimní rovnodennosti.
 kaple Neposkvrněného početí Panny Marie
sakrální památky - kaple, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Kupařovice
Pozoruhodná barokní kaple z r. 1722 zaklenutá kupolí s lucernou. U kaple barokní kříž.
 kaple sv. Antonína
Perná
sakrální památky - kaple, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Zřícenina kaple sv. Antonína byla postavena v r.1652, jako poděkování za velkou úrodu vína. V r.1786 byla zrušena a prodána v dražbě. Socha sv. Antonína byla v r.1923 převezena do Perné, kde je dosud. Zbývá půlkruhový kousek zdi s výklenkem pro sochu, 6m vysoký a 27,5m dlouhý obezděný kamenný val.
 kaple sv. Antonína Paduánského s křížovou cestou
263.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Dolní Kounice
Barokní stavba knížete K. Max. Dietrichsteina z r. 1757 podle plánů Fr. Ant. Grimma nahradila nedostačující zbořenou dřevěnou kapli téhož zasvěcení z r. 1654. K dominantní kapli na návrší vedou z města zastavení křížové cesty z 2. poloviny 18. století, obohacená koncem 19. století o litinové prvky.