Turistické cíle v okolí obce Pohořelice

Výjimečně dobře zachovalý renesanční měšťanský dům z doby kolem r. 1600. Stáří trámového stropu v bočním křídle je dendrochronologicky datováno do r. 1609. Později bylo podloubí domu zazděno. Obnova objektu do původního stavu proběhla po r. 1989. Stavba obsahuje řadu původních prvků.

Rozsáhlé zbytky městského hradebního pásu asi z 1. pol. 14. století. Do současné podoby hradby přestavěny na počátku 16. století. Ohrazení města ztratilo v 19. století význam a jejich bezprostřední okolí je postupně zastavováno.

Objekt je prvně zmiňován v r. 1598 jako Dvůr u okrouhlého kamene. V r. 1682 dala hraběnka Marie Anna Františka z Valdštejna svobodný dvůr přestavět na své reprezentativní přechodné sídlo. Ve 2. polovině 19. stol. proběhy klasicistní úpravy a objekt sloužil jako hotel. V l. 2018-2020 rekonstruován.

První zmínky z r. 1387 - hovoří se o vodní tvrzi. Hodičtí z Hodic přestavili tvrz v renesanční zámek. Po Bílé hoře byl zpustošený. Ferdinand Leopold jej opravil a vnitřní prostory opatřil barokní štukovou výzdobou. Od r. 1945 je zámek majetkem státu.

Zřejmě již někdy na přelomu 13.-14. stol. zde existovala tvrz, která je doložena koncem 14. stol. V 1. polovině 17. stol. tvrz rozšířena na zámeček. Počátkem 19. stol. přestavěn do současné podoby. U zámku vznikl také v té době anglický park. Od r. 1947 slouží obci.

Vodní mlýn postavili roku 1575 habáni (novokřtěnci), v roce 1906 jej postihl požár. V současné době chátrá. Nejzachovalejší je barokní brána mlýna z 18. století se sochou sv. Floriána.

Feudální sídlo nebo strážní opevnění, jehož vznik je datován na počátek 14. stol., bylo podle archeologických nálezů využíváno i v období husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1978-1980 byla celá oblast zatopena při vzniku vodního díla Nové Mlýny a místo se ocitlo na dně Věstonické nádrže.

NPR byla vyhlášena v r. 2005. Jádro území tvoří červené permské slepence. Má rozlohu 86,6 ha, a bylo zde popsáno 550 druhů vyšších rostlin a řada živočišných druhů. 38 rostlinných a 49 živočišných druhů je chráněných.

Zcela zaniklá tvrz s velmi nepatrnými reliéfními pozůstatky vzniklá pravděpodobně mezi léty 1236 - 1244 za Vlka z Našiměřic, čímž se řadí mezi nejstarší šlechtická sídla na Moravě. Dodnes se dochoval jen reliéfní pozůstatek jádra tvrze v podobě nepatrné vyvýšeniny.

Nepatrné zbytky zdiva markraběcího hradu. Založen po r. 1368 k ostraze severojižní cesty překračující Dyji u Mušova, r. 1380 prodán Liechtensteinům. Dobyt a zničen husity mezi lety 1420 a 1425. Dochovány terénní zbytky a střep zdi neznámé budovy.

Přestavěná budova tvrze ze 14.století, dnes na soukromém pozemku a běžně nepřístupná.

Torzo opevnění Nové brány z roku 1572. Nová brána na jihu byla nejmladší z ivančických bran městského opevnění. Jako jediná se částečně dochovala po jejich demolici v 19. století a stala se součástí obytného domu.