Turistické cíle v okolí obce Pohořelice

Současný kostel sv. Jiljí byl založen v gotickém slohu někdy v 1. polovině 14. stol. snad na místě staršího chrámu. V pozdějších staletích byl několikrát upraven a rozšířen. Součástí církevního areálu je i barokní fara z 18. století.

Pozdně barokní kostel sv. Jiří a sousední fara (čp. 37) jsou zřejmě nejstaršími stavbami obce. Byly postaveny v l. 1783 - 1785 pravděpodobně podle návrhu Karla Jana Hromádky, v období rozkvětu panství za vlády rodu knížat z Dietrichsteina. Od roku 1958 patří mezi chráněné památky ČR.

Původní kaple pocházela z 15.stol. koncem 16. stol. přestavěna na kostel a zasvěcen sv. Jiří a sv. Mikuláši. Roku 1791 a 1885 prošel velkými přestavbami.

Kostel byl postaven v l. 1868-1869 na místě starší kaple z r. 1677. Dne 19. června 1868 byl rajhradským opatem Güntherem Kalivodou slavnostně posvěcen základní kámen kostela. Dne 4. listopadu 1869 byl chrám benedikován. Na konci 2. světové války byla stavba těžce poškozena a následně opravena.

Kostel, původně zasvěcen sv. Hypolitu, je připomínán po r.1252 jako vlastnictví křížovníků s červenou hvězdou. Roku 1734 kostel vyhořel a obnoven byl r. 1775. R. 1798 byla přistavěna věž. Poslední úpravy proběhly v 70. letech 20. stol.

Původně románský kostel z počátku 13. století. Později přestavěn goticky. V 18. století barokně upraven a na počátku 20. století regotizován. Kostel stojí na ostrůvku, od 80. let 20. století je celá ves Mušov i její okolí zatopeno Věstonickou nádrží a kostel chátrá.

Pozdně gotický kostel vznikl zřejmě v 15. stol. Po válečných událostech v 17. stol. zpustl a poté byl znovu obnoven. V 19. stol. dvakrát upravován. V r. 2013 začaly opravy omítek a archeologický průzkum. U kostela stojí barokní socha sv. Markéty od Josefa Leonarda Webera z r. 1738.

V jádře gotický kostel sv. Michaela archanděla z 1. pol. 14. století. V době baroka přistavěna zadní část s presbyteriem a upraven interiér se sochami Ignáce Lengelachera. Renesančně upravené věži dominuje ochoz se zděnou helmicí.

Léta Páně 1582 byl starší středověký chrám rozšířen a dne 27. června 1583 vysvěcen olomouckým biskupem Stanislavem II. Pavlovským. Na přelomu 17.-18. stol. byl kostel barokně upraven. V 60. letech 18. stol. přistavěna věž. Z téže doby pochází také barokní fara.

Zřejmě na přelomu 13.-14. stol. zde existovala tvrz. Přibližně v této době u ní byl postaven malý raně gotický kostelík. V 16. stol. upraven. V l. 1801-1803 za Marie Antonie, hraběnky z Daunu, kostelík upraven do současné podoby. Počátkem 21. stol. opravena fasáda. U vchodu je kříž z r. 1906.

Pozdně gotický farní kostel byl postaven někdy v letech 1490-1520. Klenby pocházejí patrně z první poloviny 17. století. Kostel je významným dokladem gotické architektury jihomoravského venkova. Mimořádná hodnota kostela spočívá v řadě původních prvků včetně dochovaného krovu.

Starší kostel byl kolem r. 1575 renesančně přestavěn. Kolem r. 1727 byla pří úpravách přistavěna věž. Na interiéru kostela se podílel malíř Antonín František Maulbertsch a sochař Ondřej Schwiegl. Farní budova pochází z konce 18. století. Současnou podobu získal farní kostel po přestavbě r. 1872.