Turistické cíle v okolí obce Břeclav

Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Týnci je pozdně barokní stavba z let 1767-1770. Je filiálním kostelem farnosti Moravská Nová Ves a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Původně gotický farní kostel byl kolem r. 1633 přestavěn renesančně a v letech 1731-1750 barokně. V r. 1762 měla být zahájena přestavba věže. Další výrazné úpravy proběhly v 70. letech 19. stol. V 1. polovině 20. stol. byl nově vybaven interiér. Ke kostelu přiléhá fara.

Kostel sv. Barbory v Šakvicích je považován za původně gotický, v r. 2000 však byly objeveny malby a prvky snad z 12. stol., což by naznačovalo původ románský. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel vystavěný v novogotickém stylu pochází z roku 1861. V oknech vitráže z první pol. 20. století. V kostelní věži zvon s českým nápisem.

Kostel sv. Bartoloměje v Hlohovci je zajímavě koncipovaná stavba doznívajícího klasicismu z let 1832-1835, rozšířená počátkem 20. století. Je filiálním kostelem ve farnosti Valtice s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

Římskokatolický kostel sv. Cyrila a Metoděje v Lužicích je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Farnost Lužice u Hodonína je však administrována ex currendo z farnosti Prušánky.

Původní kaple sv. Izidora vystavěna r. 1712. V letech 1751–1758 přestavěna na kostel ve stylu vrcholného baroka. Kostelní zvony zrekvírovány za první i druhé svět. války. V současnosti v kostelní věži zavěšeny 4 zvony.

Původní gotický kostel z druhé pol. 13. st. zbourán roku 1770 , ponechána pouze věž. V letech 1771–1773 postaven nový kostel. V druhé pol.19. stol. prošel rozsáhlými opravami. Poslední opravy proběhly v roce 1980.

Gotický kostel byl postaven r. 1508. Patřil původně k opevněným kostelům. R. 1848 byl kostel silně poničen požárem. V l. 1860 a 1912 byl opraven do dnešní podoby (v pův. podobě zůstal jen presbytář). Při přestavbách byla objevena tajná chodba a náhrobní kámen kněze S. Reisingera z r. 1585.

Od r.1487 stávala na místě dnešního kostela kaple sv. Ondřeje, povýšená r. 1503 na farní kostel. Roku 1700 vystavěn nový kostel, zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Při stavbě využito zdivo původního kostela, věž vystavěna nová. Kostel rozšířen v roce 1875.

První zmínka o kostele pochází z r. 1582, kdy byl vysvěcen olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským. V letech 1769-1772 vznikl nový barokní jednolodní farní kostel, který navrhl architekt Jan Karel Hromádko. Na vnitřní výzdobě se podíleli sochař Ondřej Schweigl a malíř Martin Johann Schmidt.

Kostel zasvěcený sv. Markétě vystavěný nad vsí je zmiňován již v roce 1222. Dnešní pozdně barokní stavba pochází z roku 1784 a má gotické jádro. U kostela umístěny památkově chráněné plastiky, které původně stávaly v obci.