Turistické cíle v okolí obce Břeclav

Zámek nechal vybudovat ve 2. polovině 80. let 19. století kníže Jan II. z Lichtenštejna. V rámci I. pozemkové reformy přešel zámek v polovině 20. let 20. století do státní správy a po konfiskaci majetku Lichtenštejnů v roce 1945 definitivně do majetku státu. Dnes ho vlastní podnik Lesy ČR.

Zámecký areál na seznamu UNESCO. Gotická tvrz byla po r. 1632 přestavěna Liechtensteiny na rozsáhlý barokní zámecký areál. Další barokní přestavby před r. 1698 a před r. 1730, empírové po r. 1812. Po r. 1846 přestavěn v novogoticky do dnešní podoby.

"Památná" lípa republiky mezi zámkem a přilehlým rezervoárem nedaleko kovové skulptury Stromu větrné harfy. Vysazená v roce 2008 při příležitosti 90. výročí vzniku České republiky.

Bunkr vz. 37 "U závory" nedaleko zámku Pohansko u přilehlého rezervoáru vody. Slouží jako zázemí a zároveň hlavní exponát muzea lehkého opevnění na Pohansku. V jeho blízkosti originální závora a hraniční sloup.

Bunkr vz. 37 u anglické cesty vedoucí k zámku Pohansko, nedaleko archeologických vykopávek. Slouží jako součást muzea lehkého opevnění na Pohansku (hlavní část - v LO objektu 8/4130/A-120 u zámku).

Zámeček postavený v letech 1805 - 1806 podle návrhu Josefa Hardmutha. Patrový objekt opatřený lodžií ohraničenou šesti toskánskými sloupy sloužící jako hájovna, umožňoval z lodžie sledování honu.

Ocelodřevěná rozhledna na Přítlucké hoře vznikla z iniciativy tří okolních obcí na jaře r. 2012. Je volně přístupná, vysoká 27,6 metru a má vyhlídkovou plošinu ve výši 21 metrů. Pojmenování Maják získala podle skutečného majáku, který tu byl vybudován za 1. republiky pro potřeby leteckého provozu.

Mariánský morový sloup v průsečíku vstupu do náměstí od severu a slavnostní brány k zámku. Barokní práce vídeňského sochaře Mathiase Gunsta z roku 1680, sochy z druhé čtvrtiny 18. století. Vznikl na upomínku morových epidemií a útrap, které potkaly město během 17. století. Památkově chráněný.

Technická stavba z konce 18. století postavená ve stylu Maurské vodárny, zapadá do koncepce lednicko-valtického areálu, kterého je nedílnou součástí. Objekt sloužil jako technické zázemí zámku a parku, nyní je technickou památkou.

Tvrziště vzniklé v 15. století na místě velkomoravského kostela v poloze „Kostelisko“. Robusní rotunda byla použita jako věž nové tvrze. Při nepokojích po smrti českého krále Albrechta I. v r. 1439 zde došlo dle četných nálezů šipek k intenzivním bojům.

Rozsáhlé slovanské hradiště s několika podhradími a řadou kostelů, jedno z center Velkomoravské říše. Objeveno v roce 1954 J. Poulíkem, archeologicky zkoumáno až do roku 1992.

Vyhlídková věž je součástí návštěvnického centra na slovanském hradišti v Mikulčicích. Je vysoká 30 metrů a přístupná od r. 2015. Návštěvnické centrum i věž provozuje Masarykovo muzeum v Hodoníně.