Turistické cíle v okolí obce Břeclav

Týnecká tvrz je zmiňována již v roce 1244 v souvisloti s Markvartem. V roce 1368 drží týnec Pavel z Holštejna. Jeho synové stáli proti králi Jiřímu a ten majetek po roce 1460 zkonfiskoval. Od roku 1528 se uvádí místo jako pusté.

Rozsáhlé sídlo Lichtenštejnů v barokním stylu na místě renesančního zámku a gotického hradu. Do r. 1726 demolován. Zřízením dvora, dostavbou kaple, divadla a teras vznikla rezidence v dnešní podobě - součást památkové a biosférické rezervace UNESCO.

Ves založil rod Sirotků, po jejich vymření v r. 1306 přechází na Dobeše z Bechyně. V r. 1417 Boček z Kunštátu přepisuje ves s pustou tvrzí Liechtenštejnům. V r. 1500 sídlí v Bílovicích Leonard z Liechtenštejnu. V r. 1533 přecházejí na Žerotíny. Ve 3. čtvrtině 16. století bylo doplněno ren. křídlo.

V barokní zámek přestavěli Habsburkové roku 1762 starší tvrz. V roce 1918 se zámek stal majetkem státu. Dnes je sídlem soukromé společnosti a je částečně komerčně využíván.

Sotva patrný reliéf opevněného sídla a pravděpodobné druhé sídlo na dvou sousedících nevýrazných výběžcích do údolí Vrbičanky, kde stávala zaniklá ves Všetrapy v oblasti zvané Hrádky.

Vrchnostenský barokní vodní mlýn postavený v 18. století byl majetkem Lichtenštejnů, kteří jej vlastnili až do konce 2. světové války. Později hlavní budova sloužila jako knihovna a rozhlas. Po r. 1990 prošel rekonstrukcí, po níž slouží jako penzion.

Židovský hřbitov ze sedmnáctého století. Obřadní síň, domek hrobníka a ohrazení hřbitova jsou postaveny z režného zdiva a glazovaných poštorenských tvarovek. Areál opraven v 90. letech 20. stol. na náklady města Břeclav.