Turistické cíle v okolí obce Příbram na Moravě

Archeologickým průzkumem nepotvrzené místo lukovanské tvrze, jež pravděpodobně existovala již v roce 1269 za Zdeslava a Arnošta z Lukovan. Písemně ale doložena až v roce 1544.

Mariánský sloup od Štěpána Pagana byl postaven nákladem města v l. 1721–26. Zdobí jej socha Madony s Ježíškem, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána, sv. Barbory a sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Karla Boromejského.

Čtveřici domů z r. 1736 dal postavit majitel náměšťského panství hrabě Václav Adrián z Enkevoirtu. Na spojnici domů č.p. 112 a 113 je zakládací pamětní deska s českým nápisem, erbem majitele panství a jeho ženy. Průčelí domů poznamenaly pozdější přestavby.

Rozsáhlé zbytky městského hradebního pásu asi z 1. pol. 14. století. Do současné podoby hradby přestavěny na počátku 16. století. Ohrazení města ztratilo v 19. století význam a jejich bezprostřední okolí je postupně zastavováno.

Mlýn založen na Bílém potoce (400 m náhon) snad rajhradským klášterem v 1. pol. 17. století, později v držení rodů Staňků a Absolínů. Ve 30. letech 20. století mlýnský provoz rozšířen o řezání dřeva. Provoz ukončen po r. 1948.

NPR Mohelenská hadcová step je chráněná od roku 1933. Suchá skalní step s výskytem vzácných druhů živočichů a rostlin na ploše 62 ha. Podloží tvořeno převážně hadcem (serpentinitem). Územím prochází naučná stezka.

Předpokládaný hrad nebo opevněná stavba v Mohelně stávala již ve 12. stol. V letech 1237-1249 sídlo královského purkrabího se župními úřady. Zánik se klade do období husitských válek. Přesná lokace místa doposud nebyla spolehlivě určena.

Zámek přestavěný z gotického hradu. Renesanční podobu dostal v 16. st. za Jana Staršho ze Žerotína. R. 1760 vyhořel, obnoven Haugvici. V ineriérech cenná sbírka tapiserií. Po zestátnění sloužila část zámku jako příležitostná prezidentská rezidence.

Torzo opevnění Nové brány z roku 1572. Nová brána na jihu byla nejmladší z ivančických bran městského opevnění. Jako jediná se částečně dochovala po jejich demolici v 19. století a stala se součástí obytného domu.

Nová empírová obdélná jednopatrová radnice byla postavena r. 1851. Roku 1858 byla přistavěna dvoupodlažní romanizující věž a zřízeny hodiny, které věnovala Terezie Rahnová. Věž radnice byla silně poškozena při osvobozování Rosic v roce 1945.

Zřícenina hradu. Postaven snad ve 14. stol. některým z drobných manů třebíčského kláštera zřejmě na ochranu východních vsí kláštera. Byl patrně zničen za česko-uherských válek v druhé pol. 15. stol. R. 1556 již zmiňován jako pustý.

Nový židovský hřbitov založen v r. 1680, naposledy byl rozšířen v 19. století. Na severní straně se nachází ruina klenuté obřadní síně a původního hřbitovního vchodu. Dochovalo se na něm asi 1500 barokních, klasicistních i moderních náhrobků. Nejstarší pochází z roku 1688, nejmladší z roku 1940.