Turistické cíle v okolí obce Kupařovice

Hradiště zvané Tetčice, ležící na příhodném výběžku z masivu Skalka, zatím bez archeologických nálezů.

Zcela zaniklé tvrziště, jež bylo součástí vsi Topolany, rovněž zaniklé. Vznik tvrze se odhaduje na začátek 14. století, zpustla spolu s vesnicí zřejmě v období husitských válek. Na místě se dnes nacházejí zemědělské pozemky.

Prostý barokní zámek z 2. pol. 17. stol. postavený na místě starší tvrze, obklopen hospodařskými budovami, do nichž je vestavěna čtyřpatrová hranolová vež se vstupní branou.

Jako jezuitská rezidence vznikl tuřanský zámek pravděpodobně po roce 1682 nákladem šlechtičny Marie Jakardovské ze Sudic. V roce 1908 přechází zámek do majetku obce Tuřany. Ta v zámku umístila mj. i obecní úřad, který je v něm v podobě obvodního úřadu brněnské městské části Tuřany dodnes.

Velké Němčice jsou poprvé uváděny r. 1228. V r. 1550 je zde zmiňována zpustlá tvrz, kterou Zikmund Heldt přestavěl na hrad. V r. 1774 odkoupil Němčice Karel z Ditrichštejna. V r. 1918 byl majetek konfiskován a dodnes pronajímán. V současnosti nepřístupný.

Za Dětřicha z Mořiců r.1342 založena tvrz. R.1567Albrecht Černohorský z Boskovic na místě tvrze začal stavbu renesančního zámku. Thurnové stavbu dokončili. Po Bílé hoře získal Vlasatice kardinál Ditrichštejn. V 19. stol. byl kolem zámku upraven park.

Dvoustupňový vodopád na drobném přítoku říčky Rokytné, asi 800 m jihovýchodně od centra stejnojmenné obce. Spodní stupeň má výšku cca 11 m, horní stupeň cca 4 m. V zimě se zde vytváří ledopád.

Snadno přístupná betonová rozhledna nad meandrem řeky Jihlavy, pocházející z roku 1938. Předcházel jí dřevěný gloriet z roku 1911, obě stavby byly vybudovány Okrašlovacím spolkem. Rozhlednu navrhl Miloš Navrátil.

Lovecký zámeček nechal postavit koncem 18. stol. v severní části areálu hospodářského dvora Jan Karel z Ditrichštejna. V 19. stol. byl přebudován na obydlí správce dvora a kanceláře. V 50. I. 20. stol. byl zámeček zcela znehodnocen moderními úpravami a je k nerozeznání od ostatních obytných domů.

Původní vodní tvrz přestavěna na renesanční zámek, později barokně přestavěn. V 19. stol. přestavěn empírově. Roku 1919 zestátněn, mezi válkami sloužil jako letní sídlo T. G. Masaryka. Nyní ubytovací a konferenční centrum.

Třetí nejstarší židovský hřbitov v České republice. Na ploše 12 504 metrů čtverečních se dochovalo 1800 náhrobků.

Hřbitov byl založen nejpozději v 16. stol. Nejstarší čitelný náhrobek je datován 1613. Na ploše 8189 m2 se dochovalo 406 náhrobků. Poslední pohřeb proběhl v r. 1937. Na počátku 21. století prošel rekonstrukcí a probíhá na něm průběžná údržba.