ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Horní Kounice
Na břehu řeky Rokytná nedaleko Čermákovic stával středověký mlýn zmiňovaný již v r. 1270. Na jeho místě byl později postaven vrchnostenský dvůr. V průběhu 16. století obýván komunitou novokřtěnců (habánů).
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Džbánice
Zprávy o džbánické tvrzi pocházejí z konce 16. a z počátku 17. století. Mohla však vzniknout již ve 14. století, protože v roce 1354 tady sídlil Dětřich ze Džbánic. Zda byla jeho sídlem tvrz není ale písemně doloženo. Později byly Džbánice již součásti cizích panství.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Fara bývala v Náměšti nad Oslavou od roku 1345. Barokní budova byla postavena Kufštejny v l. 1740–45. Na fasádě plastiky sv. Josefa a sv. Jáchyma od Josefa Winterhaldera. V interiéru je polychromované dřevěné sousoší Nejsvětější Trojice ze třetí čtvrtiny 18. století a obrazy od Karla Josefa Aigena.
Romantická stavba otevřené besídky je z r. 1830. Původně měla vsazená novogotická okna, dveře, uvnitř podlahu z dubových parket a barokní polstrované židle. Ke glorietu vede 7 kamenných schodů. Je nově opraven.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Horní Kounice
Tvrz je součástí komplexu budov, který založili v první pol. 13. stol. johanitští rytíři. Poč. 15. stol. zastavili Kounice Janu Suchému Čertovi z Kunštátu. Během uherské nadvlády byly Bočkovi z Kunštátu zabaveny Matyášem Korvínem, po r. 1470 vráceny. Od poč. 16. stol. sloužily hospodářským účelům.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Horní Lhotice
Zaniklá tvrz, tzv. „Horní hrádek“ patřila pravděpodobně k Jakubovu. Přímé zmínky o tvrzi chybí. Na Jakubově je doložen místní vladycký rod, r. 1368 se zmiňuje Záviš, poslední z tohoto rodu. R. 1417 se odtud psal Jan Šelenberk, poté byla tvrz připojena ke Kralicím a nejpozději tehdy byla opuštěna.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Brno-Kohoutovice
Hraniční kameny v dnešní oboře mezi obcemi Jundrov, Kohoutovice a Bystrc. Nejstarší (U zabitého) je z roku 1588, dalších pět (U jezírek) z r. 1589. Zbývající dva jsou z počátku 18. stol.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Empírová hrobka a hřbitovní kaple, postavena Jindřichem Vilémem Haugwitzem v letech 1822–1825. Autorem projektu byl vídeňský architekt Josef Kornhäusel, výzdobu vytvořil vídeňský sochař Josef Klieber. Doposud poslední člen rodu Haugwitzů, hrabě Karel Antonín, zde byl pohřben v roce 1995.
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Hrubšice
Nepřístupná gotická tvrz přestavěná na zámek. Tvrz ze 14. st., ve 2. pol. 16. st. přestavěna na renes. zámek. Po připojení k Mor. Krumlovu (1598) ztrácí význam, od 19. st. byty, kanceláře. Čtyřkřídlý zámek s arkádovým nádvořím prochází rekonstrukcí.
hrad, zaniklý, není známo, Jihomoravský kraj, Ivančice
Zaniklý hrad zmiňován v l. 1308-1453. Dříve mylně umisťován do prostor domu pánů z Lipé. Dnes se předpokládá, že stával v místech za farou na náměstí. Po zániku asi využit k hospodářským účelům, později zbourán. Dochovány možné artefakty ve zdivu stodoly. Místo čeká na řádný archeologický průzkum.
most, chátrající, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Postaven v letech 1868–1870 jako součást stavby železnice z Vídně do Brna. Byl prvním celoželezným mostem v Rakousku-Uhersku. Pro podobnost mezi viaduktem a Eiffelovkou byl nazýván též „Eiffelův most“. Dodnes se dochovalo jen jeho torzo.
Zbytky renesanční tvrze postavené v polovině 16. století rytíři Jesenickými z Janovic. Po připojení k Náměšti r. 1629 sloužila hospodářským účelům, později byla opuštěna a z větší části zanikla.
dvůr Alinkov
