Turistické cíle v okolí obce Rozsíčka

Gotický hrad, později renesančně přestavěn. Byl postaven zřejmě ve 13. stol., snad Štěpánem z Medlova. Prvně zmiň. r. 1285. V 15. a 1. pol. 16. stol. opevněn a renes. rozšířen (Vilém II. z Pernštejna). R. 1596 hrad koupil Pavel Katharýn z Katharu, poté několikrát změnil majitele. R. 1945 zestátněn.

Klasicistický zámek či letohrádek vybudovaný na místě starší hospodářské stavby před rokem 1826 majitelem bystřického panství Vilémem Mitrovským z Nemyšle. Za II. světové války byl odprodán dvěma majitelům a dodnes slouží jako obytné domy.

Budova pivovarské lednice a chladírny je významná technická památka, důležitá urbanistická součást předzámčí z 2. pol. 19. stol. a také jediný pozůstatek pivovaru založeného před r. 1546. Na fasádě je umístěn erb a datace 1883 a 1889.

Plostika českého velikána je umístěna v těsné blízkosti hájovny Sýkoř, pod vrcholem stejnojmenné hory a její součástí jsou i ukázky vynálezů Velkého Mistra, dále naučná stezka na jejímž konci je také další pomník Nohy Járy Cimrmana.

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech zmiňována. Postavena byla patrně v 2. pol. 14. stol., protože s přídomkem z Podolí se uvádí r. 1378 Havránek a Puzlík, r. 1437 Jan. Další informace o tvrzi nebo o životě na ní nejsou dostupné.

Barokní panský dvůr vznikl někdy v 1. pol. 18. stol. jako hospodářské zázemí kunštátského zámku. Je významným dokladem vrchnostenského velkostatku v 18. a 19. stol. Exteriéry jsou výrazným způsobem ovlivněny klasicistními a částečně i pozdějšími úpravami z 19. stol. Od r. 2016 kulturní památkou.

Pozdně barokní výklenková kaplička sv. Rozálie postavena v letech 1740-1760. Zcela obnovena r. 1833. Další opravy r. 1989. Fasáda členěna nárožními pilastry a římsovou hlavicí. Do horních výklenků umístěny obrazy a mřížová branka. Stavba zapsána do státního seznamu kulturních památek r. 1964.

Porčův mlýn je prvně zmiňován r. 1676, kdy ho koupil David Porč od Jana Jabůrka. Rodina Porčů držela mlýn až do r. 1955, kdy jej prodala Lydii Vybíhalové. Mlýn poté zchátral. Jeho ruinu koupili Milan Růžička, Zdeněk Růžička a Ladislav Šumbera a mlýn zrekonstruovali do funkční podoby.

Křenovský pranýř z roku 1732. Ojediněle dochovaný vrcholně barokní pranýř. Mohutný sloup na veřejném prostranství. R. 1961 poškozen bleskem. R. 2011 restaurace pranýře. Doklad dobového obecního práva v 18. stol. Zapsán do státního seznamu kulturních památek r. 1964.

První záznamy o mlýně pocházejí až z r. 1826. V r. 1939 se zmiňuje Cyril Pukl, od něj také název Puklův mlýn. V 80. letech 20. století byl již nefunkční mlýn odkoupen pro rekreační účely. Někdy v letech 2012-2015 vyhořel a dodnes zůstaly pouze obvodové zdi.

Zřícenina rozsáhlého hradu ze 13. stol. v raně gotickém slohu. Vlastnil ho Filip mladší z Pernštejna, poté markrabě Jan. Z majetku Lomnických přešel na Jana z Pernštejna. V 2. pol. 15. stol. rozbořen za česko-uherských válek.

První radnice vystavěna v roce 1560. V letech 1716–19 vystavěna nová radnice v barokním stylu s vysokou sedlovou střechou a s cibulovitou věží. V l.1974–75 provedeny úpravy interiéru a zřízena obřadní síň. V budově sídlí Městský úřad.