Turistické cíle v okolí obce Rozsíčka

Původně tvrz, později nevelký zámeček, dnes rozsáhlý, pozdně barokní zámek. V letech 1797 až 1945 patřil hrabatům z Herbersteinu, kteří jej upravili empirově a později novobarokně. R. 1978 vyhořelo jižní křídlo a bylo nahrazeno novostavbou.

Hradisko o rozloze asi 1,8 ha, chráněné valem, příkopem a palisádou. Osídleno věteřovskou kulturou ze starší doby bronzové, lužickou a slezskou fází kultury lužických popelnicových polí z mladší a pozdní doby bronzové, platěnickou kulturou z doby halštatské a slovanskou ze střední doby hradištní.

Novou opevněnou polohu zjistil v r. 1982 A. Štrof. Lokalitu chránily ze tří stran příkré svahy. Západní stranu tvoří protáhlý hřbet, na němž jsou popisovány dva nevýrazné podkovovité příkopy. Fortifikace neznámého stáří sloužila zřejmě jako jednorázové opevnění.

Barokní vesnický dům z 1. pol. 16. století s dochovanými dobovými prvky. Rodiště odbojáře Eduarda Berky.

Nepatrné reliéfní stopy tvrziště vzniklého zřejmě na počátku 14. století, kdy se v roce 1316 po Voděradech píše Mikuláš a v roce 1349 Medvídek. K zániku došlo někdy před rokem 1490, kdy se tvrz již neuvádí.

Vodní dílo Vír I bylo vybudováno v letech 1947-1957. Slouží jako zdroj pitné vody pro velkou část Českomoravské vrchoviny a Brno. Rozloha vodní plochy činí 223,6 ha a objem 56 193 000 m3 vody.

Vodní nádrž Letovice na říčce Křetínce byla vybudována v letech 1972–1976. Hlavním účelem tohoto vodního díla je nadlepšení průtoků řeky Svitavy. Přehrada je však využívána především pro rekreaci, rybolov a vodní sporty. Vzniklé jezero je 4,7 km dlouhé o maximální hloubce 27 metrů.

Vodní nádrž Vír II je malá přehradní nádrž na řece Svratce postavená r. 1954 pod obcí Vír a zříceninou hradu Pyšolec. Hlavním účelem této stavby je vyrovnávání toku z hlavní nádrže Vír I a výroba elektřiny. Hráz o výšce 11 m vytváří jezero o rozloze 12,5 ha.

Zámecký skleník byl postaven v letech 1826–1829 architektem Josefem Hájkem v duchu pozdního klasicismu. Svému účelu sloužil až do německé okupace. V letech 1950–1953 byl upraven pro kulturní účely, k nimž slouží dodnes.

Židovské město vzniklo po roce 1727, stávalo zde asi 100 domů, bylo odděleno dvěma branami. Dnes je zde 79 domů, z toho je 20 památkově chráněno. Místo je volně přístupné a mimo domů zde najdeme i jiné památky, jako kašnu či masné krámy. V blízkosti je také rodný dům Dr. Karla Absolona.

Židovský hřbitov byl založen v 17. stol. Byl rozšiřován r. 1704 a poč. 20. stol. Se svou rozlohou 14 528 m2 je třetím nejrozsáhlejším židovským hřbitovem u nás. Je zde cca 2500 náhrobků, nejstarší pochází z r. 1640. Hřbitov je ve správě brněnské Židovské náboženské obce a je památkově chráněn.

Zřícenina hradu původním jménem Lapis (kámen). Poprvé zmiňovaný roku 1344 v predikci Atluše a Jimrama z Kamene. Roku 1358 je již majitel markrabě Jan Jindřich uváděný ze Zubrštejna, dále jeho syn Jošt, poté se často střídali majitelé. Hrad byl poškozen za husitských válek. A roku 1437 již zpustlý.