Turistické cíle v okolí obce Rozsíčka

Vodní dílo Vír I bylo vybudováno v letech 1947-1957. Slouží jako zdroj pitné vody pro velkou část Českomoravské vrchoviny a Brno. Rozloha vodní plochy činí 223,6 ha a objem 56 193 000 m3 vody.

Vodní nádrž Letovice na říčce Křetínce byla vybudována v letech 1972–1976. Hlavním účelem tohoto vodního díla je nadlepšení průtoků řeky Svitavy. Přehrada je však využívána především pro rekreaci, rybolov a vodní sporty. Vzniklé jezero je 4,7 km dlouhé o maximální hloubce 27 metrů.

Vodní nádrž Vír II je malá přehradní nádrž na řece Svratce postavená r. 1954 pod obcí Vír a zříceninou hradu Pyšolec. Hlavním účelem této stavby je vyrovnávání toku z hlavní nádrže Vír I a výroba elektřiny. Hráz o výšce 11 m vytváří jezero o rozloze 12,5 ha.

Zámecký skleník byl postaven v letech 1826–1829 architektem Josefem Hájkem v duchu pozdního klasicismu. Svému účelu sloužil až do německé okupace. V letech 1950–1953 byl upraven pro kulturní účely, k nimž slouží dodnes.

Židovské město vzniklo po roce 1727, stávalo zde asi 100 domů, bylo odděleno dvěma branami. Dnes je zde 79 domů, z toho je 20 památkově chráněno. Místo je volně přístupné a mimo domů zde najdeme i jiné památky, jako kašnu či masné krámy. V blízkosti je také rodný dům Dr. Karla Absolona.

Židovský hřbitov byl založen v 17. stol. Byl rozšiřován r. 1704 a poč. 20. stol. Se svou rozlohou 14 528 m2 je třetím nejrozsáhlejším židovským hřbitovem u nás. Je zde cca 2500 náhrobků, nejstarší pochází z r. 1640. Hřbitov je ve správě brněnské Židovské náboženské obce a je památkově chráněn.

Zřícenina hradu původním jménem Lapis (kámen). Poprvé zmiňovaný roku 1344 v predikci Atluše a Jimrama z Kamene. Roku 1358 je již majitel markrabě Jan Jindřich uváděný ze Zubrštejna, dále jeho syn Jošt, poté se často střídali majitelé. Hrad byl poškozen za husitských válek. A roku 1437 již zpustlý.

Zděná zvonice z 2. pol. 19. stol. Drobná technická stavba. Čtyřboká stavba s otevřeným zvonicovým patrem. Dvoupodlažní věžovitá stavba. Střecha kryta břidlicí. Zdivo je lomový kámen. Zvonice dnes neplní svoji funkci, chybí zvon. Zvonice v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Zvonička pochází z konce 18. stol. Dobové protipožární opatření po vydání patentu Marií Terezií. Uprostřed návsi dřevěná návesní stavba s bedněným pláštěm. Jehlanovitá čtyřboká stříška krytá šindelem. Zvonice je ukázkou drobné kultovní obecní stavby. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.