Turistické cíle v okolí obce Rozsíčka

Lovecký zámeček postavili Ditrichštejnové roku 1833. Od poloviny 19. st. sloužil jako hájovna, později prodán do soukromých rukou. Nevelký osmiboký patrový pavilón se dvěma přístavky v empírovém slohu je zanedbatelné historické a architektonické ceny. V současnosti je v soukromém vlastnictví.

Empírový zámek, jehož základní podoba je dodnes zachována, byl vybudován v roce 1828 za Antonie Dubské, rozené Piatti z Drnovic, tehdejší majitelky Drnovic a Lysic. V roce 1924 za Albrechta Dubského byl se zdejšího dvora se zámkem zřízen zbytkový velkostatek. V současné době je v soukromém vlastnictví.

Zaniklý hrad, r. 1274 se po něm píše rytíř Bertold. V držení jeho rodu cca do pol. 14. stol., poté biskup. léno (jehož byl centrem) děleno a město Rumberk získal r. 1391 Zikmund z Letovic. Hrad tou dobou pustý nebo zpustl po připojení k Letovicím.

Rumpálové zařízení nad 68,5 metrů hlubokou studnou. Radí se tak mezi nejhlubší studny v Česku. Z větší části vysekaná ve skále. Soukolí se uvádělo do pohybu otáčením dřevěného kola. Rumpál chátral vedle studny do r. 1975, poté opraven. Vrátilo se opravené původní zařízení rumpálu.

V 18. stol. byl v Sebranicích rychtářem a kronikářem Ondřej Kanýz. Právě on je považován za zakladatele stavení s tzv. žudrem ze 40. let 18. stol. Rodině Kanýzů stavba patřila až do r. 2012. Současný majitel zde provozuje kovářskou dílnu.

Téměř zaniklý hrad. R. 1371 se po hradu psal Ješek Puška. R. 1375 hrad dobyt oddíly brněn. měšťanů (spory s markr. Janem či nepovolená stavba?). Po Janově smrti (1375) obnoven, r. 1437 maj. Hynek z Ronova a Mitrova. Hrad zanikl v 1. pol. 15. stol.

První zmínka o tvrzi pochází z r. 1368, kdy majetek vlastnil Ješek, syn Jana z Boskovic. Postupně tvrz ztratila význam. V r. 1635 se uvádí již jako pustá. Později měl být na jejím místě vystavěn dvůr, jenž je dnes součástí areálu zemědělského družstva.

Dva reliéfy vytvořené sochařem Karlem Otáhalem v letech 1947 a 1952 do pískovcové skály zobrazují profily básníka Petra Bezruče a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstra.

Socha krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad z roku 1885 na centrálním náměstí.

Socha z doby kolem roku 1730. Autorem je Jiří František Pacák. Významná vrcholně barokní socha. Na válcovém podstavci umístěna socha Immaculaty s dítětem v životní velikosti. Materiálem je pískovec. V roce 2002 restaurována. Zápis do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Barokní pilíř pochází z druhé pol. 18. stol. Subtilní pilíř, na něm reliéfy světců. Klasické sousoší Piety. Socha zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Barokní skulptura z r. 1746. Na základnu dosedá vysoký hranolový podstavec s bočními volutami. Na čelní straně znak rodu Salmů–Neuburgů. Socha světce v obvyklém vyobrazení římského setníka v mírně nadživotní velikosti. Kamenická práce v duchu vrcholného baroka památkově chráněna od r. 1964.