Turistické cíle v okolí obce Kunštát

nebo vyberte

Kunštát

Jihomoravský kraj,  Blansko  (BK)
Nalezeno celkem 194 záznamů, 3 / 17 stran, vyhledáno za 1.11 sec
 Crhov
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Crhov
Zaniklá tvrz s dosud ne zcela jasným datumem založení. Jejím stavebníkem se jeví až Jan Děvečka z Herštejna, který se roku 1486 po Crhově jedinkrát jmenoval. Ten v roce 1487 Crhov i s tvrzí odprodal bratřím z Pernštejna, kteří ves připojili k pernštejnskému panství, tvrz byla opuštěna a zřejmě záhy zanikla.
 Doubravice nad Svitavou
tvrz, přestavěno, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Doubravice nad Svitavou
Zaniklá tvrz byla založena ihned po zničení nedalekého hradu. Uvádí se, že k tomu došlo kolem roku 1447. Dnes stojí na jejím místě úplně přestavěná budova, v níž je umístěna dřevovýroba.
 Doubravice nad Svitavou
435.0 m. n.m.
Doubravický hrad
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Doubravice nad Svitavou
Torzo brány, zlomky základových zdí, příkopy a valy po hradu založeném rodem z Doubravic po pol. 13. st. R. 1378 prodán Oldřichovi z Boskovic a v letech 1418-1528 jej vlastnili páni ze Sovince. Od roku 1529 patřil již pustý hrad s městečkem k Rájci.
 Drnovice
351.0 m. n.m.
zámek, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Drnovice
Od r. 1745 vlastnil Drnovice rod rytířů Piati. Ti si nechali postavit panský dvůr, skládající se ze zámku a statku. V r. 1811 jej získali Dubští z Třebomyslic, kteří sídlili na zámku v Lysicích a význam drnovického zámku upadl. Po 2. světové válce byl zestátněn a sloužil zemědělskému družstvu.
 Drnovice
351.0 m. n.m.
tvrz, přestavěno, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Drnovice
V r. 1353 je zmiňován Jindřich z Drnovic. Zřejmě již v té době zde existovala i tvrz, která je prvně zmíněna r. 1391. Do kdy byla tvrz panským sídlem, není známo. V r. 1820 již byla vedena jako sýpka. V r. 1887 byla přestavěna a sloužila jako byty. Od r. 1945 slouží obecní správě.
 Dvorce
Lubě
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Reliéfní stopy opevněného dvorce, opuštěného pravděpodobně již na konci 14. století, sevřený mezi dvěma přírodními úžlabinami, stojí na výběžku z náhorní planiny zvané Dvorce.
 evangelický kostel
390.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Boskovice
Stavba byla zahájena 7. dubna 1940 podle projektu boskovického architekta a stavitele Karla Fabiánka. Kostel Českobratrské církve evangelické byl otevřen při slavnostních bohoslužbách 29. června 1941. Od r. 1996 je kulturní památka ČR.
 evangelický kostel
430.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Vanovice
Největší evangelický kostel na Moravě, atypicky doplněný dvojvěžovým průčelím. Vystavěn v letech 1826-1844 na místě staršího tolerančního kostela z r. 1782. V 60. letech 19. století přistavěny věže. Ve věži unikátní mechanismus nahrazující zvonění zvonů - technická kulturní památka.
 evangelický kostel
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Rovečné
Novorenesanční evangelický kostel z l. 1897–98, vystavěný Janem Šírou na místě starší modlitebny z r. 1784. V posledních letech prošel chrám nákladnou rekonstrukcí. Cenný je především prostý interiér kostela doplněný atypickým dřevěným kazetovým stropem a využitím litinových ozdobných sloupů.
 Horní les
774.3 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Rovečné
Ocelová věž z r. 2001 na kopci Horní les slouží jako vysílač mobilního operátora a druhotně jako rozhledna, která poskytuje dokonalý kruhový výhled z výšky 38 m. Stojí na katastru obce Rovečné a je volně přístupná veřejnosti po 201 schodech, avšak jen během turistické sezóny.
 Hrádek u Kněževsi
570.0 m. n.m.
Hrádek u Svojanova
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Dolní Lhota
Zaniklý hrad poprvé zmíněný v r. 1280. Zanikl pravděpodobně koncem 13. stol.
 Hradisko
Újezd u Kunštátu, Strážný
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Újezd
Dnes je místo po zamýšleném centru kolonizace zarostlé stromy a trávou. O hradu se nezmiňují žádné písemné prameny a nejsou ani archeologické nálezy, které by upřesnily dataci.