Turistické cíle v okolí obce Úsobrno

Synagoga z r. 1639, rozšířena r. 1698, malby z let 1704-5, další úpravy r. 1836, 1892 a 1908. Po r. 1945 skladiště, dnes slouží kult. účelům. Obdélná budova se sedlovou střechou, loď zaklenuta klášterní klenbou, od západu předsíň s ženskou galerií

Klášter augustiniánů vznikl v polovině 14. stol. Barokní budova konventu s rajským dvorem dokončena r. 1682. Nad portálem renesanční kartuše. Za Josefa II. r. 1784 klášter zrušen. Konvent je tvořen čtyřmi jednopatrovými křídly. V prostorách se nachází expozice muzejních sbírek. Konvent je v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Zaniklá tvrz, v písemných pramenech není zmiňovaná. Postavena byla patrně poč. 13. stol., jak lze usoudit z provedení a utváření opevnění. Z opevnění je krásný výhled na zříceniny hradu Boskovice, což vede k domněnce že právě odtud byl hrad dobýván.

Zaniklá tvrz stojící na kopci zvaném Durana; který získal jméno dle Durancie, manželky olomouckého knížete Oty. III. Dětleba (úřad vykonával v l. 1140–1160). Na základě archeologického průzkumu se na tvrzi žilo v období 13. a 14. stol. Od pol. 13. stol. bylo toto území v majetku kláštera Hradisko.

Se stavbou léčebny započato v roce 1914. R. 1916 areál ústavu otevřen a sloužil jako vojenská nemocnice pro raněné vojáky. Kaplička postavena při rozšiřování ústavu po r. 1926. Ústavní kostelík postaven zásluhou olomouckého arcibiskupa, kardinála Bauera. Kaplička stojí v krásném prostředí.

Pec na pálení vápna postavená kolem roku 1920 byla v provozu asi do roku 1925. Pec je významnou technickou památkou dokumentující tradiční způsob drobné regionální výroby.

Velká Löw-Beerova vila byla postavena v l. 1900-1902 v téměř zámeckém stylu podle návrhu neznámého architekta v secesním slohu s neobarokními a klasicistními prvky. V pol. 30. l. 20. stol. upraveny interiéry podle projektu architekta Rudolfa Baumfelda. Dnes Úřad městyse Svitávka, škola a knihovna.

Původně tvrz, později nevelký zámeček, dnes rozsáhlý, pozdně barokní zámek. V letech 1797 až 1945 patřil hrabatům z Herbersteinu, kteří jej upravili empirově a později novobarokně. R. 1978 vyhořelo jižní křídlo a bylo nahrazeno novostavbou.

Hradisko o rozloze asi 1,8 ha, chráněné valem, příkopem a palisádou. Osídleno věteřovskou kulturou ze starší doby bronzové, lužickou a slezskou fází kultury lužických popelnicových polí z mladší a pozdní doby bronzové, platěnickou kulturou z doby halštatské a slovanskou ze střední doby hradištní.

Venkovská usedlost v základech pocházející z 18. stol., je tvořena domem usedlosti, východním dvorním křídlem a severní hospodářskou budovou. Objekty jsou uspořádány tak, že obklopují vnitřní dvůr. Od r. 1958 je areál chráněn jako kulturní památka ČR.

Netypický dřevěný mlýn s šestiramenným větrným kolem vybudovaný v letech 1922-1923 na střeše budovy v místech staršího dřevěného mlýna z r. 1826, který r. 1911 vyhořel.

Zřícenina hradu v místě pravěkého hradiště. Poprvé zmíněn v přídomku Henzlína z Vícova r. 1355. 1379 zastaven Ješkovi z Boskovic. Po poškození obléháním r. 1389 již zřejmě nebyl obnoven. Z rozlehlého hradu dochovány zříceniny hradeb, valy a příkopy.