Turistické cíle v okolí obce Úsobrno

Vrcholně barokní sousoší Madony se dvěma světci. Zbudováno r. 1727. Trojdílný pilíř s konzolami nese tvarovaný podstavec se sochou Madony na oblacích. Na křídlech stojí sochy sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého. Postavy v podživotní velikosti. Zapsáno r. 1964 do seznamu kulturních památek.

Zříceniny hradu z poč. 14. stol. Založen před r. 1313 Dětřichem ze Spran, od r. 1358 v zeměpanských rukách, r. 1398 již pustý. Na vysokém skalním suku dochovány zbytky mohutných hradeb a paláce.

Vodárna z roku 1913. Technická součást areálu sanatoria. Vedl odtud vodovod k hlavní budově. Drobná stavba obdélného půdorysu s valbovou střechou. Romanticky pojaté průčelí z kamenných kvádrů. Stavba ovlivněná doznívajícím historismem. Nyní již jako vodárna neslouží. Veřejnosti nepřístupná.

Keltské oppidum evropského významu v prostoru Drahanské vrchoviny. V minulosti proslavené zvláště nálezy jantaru, uvedeno i na mapě Komenského. Novodobé výzkumy odhalily nejedno překvapení ze života Keltů u nás.

Zřícenina jednoho z původně dvou šebetovských vodních mlýnů, který byl založen zřejmě někdy v 17. stol. Prvně je mlýn zakreslen na mapě z r. 1832. Dodnes zůstal zachován pouze jeho sklep.

Nejstarší zprávu o hradu představuje přídomek purkrabího na Veveří Ctibora z Grunbergu z r.1288. Po době ho získala cholinská větev rozrodu Bludovců. Asi byl dobyt při husitských válkách. Z hradu se prakticky nezachovalo žádné zdivo.

Zajímavá studánka v lesích Drahanské vrchoviny, kde se v r. 1869 stal tragický příběh lidí, který stále nutí k zamyšlení. Snad proto zde lidé dodnes pokládají květiny a rádi navštěvují tohle magické místo.

Zdejší tvrz je připomínána pouze v zápisech majitelů v zemských deskách v r.1630 a 1635. Stavitel a místo tvrze nejsou známy. Tvrz zanikla v období třicetileté války.

Pravěké výšinné sídliště o rozměrech cca 50x120 m leží na malé ostrožně v nadmořské výšce 410 m, chráněné z jihu a západu vodním tokem. Přístupná severovýchodní strana je opevněná valem a příkopem. Vysoce hodnotná archeologická i kulturně-historická kulturní památka.

První zmínka o dvoru na Pastvisku pochází z r. 1371. V r. 1627 nechal Václav ze Zástřizl dvůr postavit znovu. Součástí stavby je i kaple sv. Huberta. V současnosti areál slouží jako hotel a restaurace s názvem Sudický dvůr.

K prvnímu středověkému opevnění vrcholu kopce došlo zřejmě na přelomu 11. a 12. stol. Patrně Vaněk z Boskovic po r. 1446 na získané zástavě vystavěl hrádek. Hrad zanikl za vojenského tažení uherských oddílů v letech 1469–1470.

Bývalá synagoga v Jevíčku byla postavena v letech 1792-1794 místo starší dřevěné synagogy zničené požárem r. 1747. V r. 1907 byla secesně upravena. Židovské komunitě sloužila do 2. světové války. Od r. 1951 ji využívala československá církev husitská. Dnes se zde konají různé kulturní akce.