Turistické cíle v okolí obce Úsobrno

Sloup se sousoším z r. 1726. Vrcholně barokní trojiční sousoší. Na kamenné desce osazen hranolový sokl. Nad hlavicí sousoší Nejsvětější Trojice se sedící postavou Boha Otce, nese na kolenou kříž s Kristem, u nohou má holubici s rozepjatými křídly, Ducha Svatého. Kulturní památka od r. 1964.

Téměř zaniklý hrad. Dle archeol. výzk. se zde žilo na konci 13. stol. V pís. pramenech zmiň. pouze r. 1391, kdy byl hrad již nesporně pustý. Zanikl požárem. Jméno hradu odvoz. od Smila, synovce Hartmana (maj. holštejnského dominia v lokalitě).

Sloup se sochou pochází z poč. 19. stol. Doklad výzdoby města a lidové zbožnosti. Skládá se z podstavce, vlastního sloupu a vrcholového sousoší Piety. Velká asi 60 cm. Hranolový podstavec s nápisy. Panna Marie drží na kolenou mrtvého Krista a natáčí jej k divákovi. Vytvořeno z maletínského pískovce.

Socha z doby kolem roku 1730. Autorem je Jiří František Pacák. Významná vrcholně barokní socha. Na válcovém podstavci umístěna socha Immaculaty s dítětem v životní velikosti. Materiálem je pískovec. V roce 2002 restaurována. Zápis do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Obec se připomíná roku 1365. Socha Panny Marie s Jezulátkem postavena roku 1877. Na podstavci reliéf svatého Floriána. Na korunní římse stály sošky andílků. Na zeměkouli, na níž Madona spočívá, zvěčnil autor svůj monogram

Barokní pilíř pochází z druhé pol. 18. stol. Subtilní pilíř, na něm reliéfy světců. Klasické sousoší Piety. Socha zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Pískovcová socha světice umístěna na soklu. Na čele zrcadlo s nápisem SVATÁ ANNO ORODUJ ZA NÁS! Nad římsou místo pro sochu. Pravou ruku klade na hlavu Panny Marie a na levé drží Ježíška. Plastika je asi 1 m vysoká. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1964.

Sochu sv. Floriána vytesal Andreas Zahner v roce 1740. Stojí na masivním podstavci. Nejvýznamnější sochařské dílo zhotovené premonstráty kláštera Hradisko u Olomouce. Chybí typický atribut hořícího domečku. Nahrazen plameny ohně vycházejícími ze soklu mezi světcovými chodidly.

Barokní skulptura z r. 1746. Na základnu dosedá vysoký hranolový podstavec s bočními volutami. Na čelní straně znak rodu Salmů–Neuburgů. Socha světce v obvyklém vyobrazení římského setníka v mírně nadživotní velikosti. Kamenická práce v duchu vrcholného baroka památkově chráněna od r. 1964.

Kamenosochařská práce z r. 1733. Na čtvercové desce stojí socha světce v podživotní velikosti. Oděn v šat římského legionáře. U levého boku má vědro s vodou, kterou lije na hořící dům. Materiálem sochy je pískovec. Socha výtvarně doplňuje intravilán. Zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1973.

Pozdně barokní, autorsky neurčená socha pochází z r. 1754. Podstavec s rokokovými vázami po bocích. Na římse profilovaná patka nesoucí sochu světce. Stojí v klasickém kontrapostu oděn v kanovnické roucho. Doklad barokní zbožnosti. Socha restaurována. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Barokní kamenosochařská práce. Autor neznámý. Na zadní straně podstavce dochován vytesaný pamětní nápis s letopočtem v záhlaví a s chronogramem. Na nízkém plintu socha světce v životní velikosti. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1973.