Turistické cíle v okolí obce Černá Hora

Raně středověké opevnění přirozeně chráněné ze tří stran prudkými srázy. V místě přístupové šíje ostrožnu chránil příčný val a příkop a po obvodu bylo zřejmě opevnění lehké konstrukce. Nálezy datují osídlení do 11. a 12. stol.

Zaniklý hrad. Dle archeologických nálezů byl obýván na přelomu 13.-14. stol. Správně lokalizován až v l. 1987-88 archeologem J. Doležalem. Objekt mohl sloužit majitelům nedalekých Vilémovic či Lažánek.

Pozůstatky po hradu odkryté archeologickým výzkumem. Poprvé zmiňován v přídomku r. 1339, výslovně až r. 1358. R. 1401 byl dobyt a vypálen brněnskou hotovostí a již nebyl obnoven. Po skončení výzkumu byly zbytky hradu opět zakryty zeminou.

Budova lesní kanceláře z let 1850-1870, původně snad používaná rodem Salmů jako lovecký zámeček.

Soubor zámeckých budov přestavěn z původního gotického hradu. Roku 1424 dobyt a poškozen husity. V r. 1570 přestavěn na renesanční zámek. Dvakrát poničen požárem v 17. a 18. st. Roku 1724 přestavěn barokně, v 19. st empírově upraven.

Zámek byl původně hradem ze 13.stol. Koncem 16. stol. došlo k renesanční přestavbě. Rod Serényiů, který zámek vlastnil v letech 1665 – 1945, ho nechal v 17. stol. barokně přestavět a odstranit opevnění. Dnes v zámku sídlí střední odborné učiliště.

Zříceniny hradu pánů z Lomnice z konce 13. st., první zmínka až r. 1360. V 15. st. Boskovicové, od r. 1596 Pernštejnové. Poč. 16. st. ještě obyvatelný. V r. 1560 se již prodával jako pustý. V areálu se dnes nachází památník obětem 2. sv. války.

Původní tvrz přebudovaná v 16. stol. na renesanční zámek. Často střídal majitele. Roku 1730 bylo přistavěno barokní divadlo - později zničeno požárem. Ve 30. letech 18. stol. barokně upraven. Dnešní podobu získal po empírových úpravách v 19. a 20. stol.

Malou vilu nechal postavit v r. 1906 velkotovárník Alfred Löw-Beer podle návrhu architekta Josefa Nebehostenyho. Do r. 1939 ve vile žil Alfredův syn Max Löw-Beer s rodinou. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví a slouží jako obytný dům.

Dřevěná rozhledna z r. 2005. Sponzor stavby byl Svazek obcí Svitava a Jihomoravský kraj. Zchátralá rozhledna zbořena r. 2024.

Opevněná lokalita chráněná strmými svahy, kamenohliněným valem a palisádou byla osídlena v pozdní době bronzové a v době halštatské.

Na místě Mariánského sloupu stávala socha Piety. Novobarokní sloup Panny Marie od sochaře Josefa Břenka. Na přední straně malý výklenek se sv. Rosálií. Na sloupu stojí socha Immaculaty. Na nárožích sloupu sochy svatých, Cyrila, Metoděje, Václava a Floriána. Sloup památkově chráněn od r. 1964.