Turistické cíle v okolí obce Ráječko

Kostel a fara byly v Němčicích již před r. 1358. Po r. 1621 fara zanikla. Původně gotický kostel byl r. 1786 přestavěn a v r. 1844 rozšířen. V r. 1994 byl prohlášen kulturní památkou. V kostele jsou zvony z let 1519 a 1551.

Pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla byl postaven v letech 1733 - 1735 pravděpodobně na základech staršího kostela (první zmínka o místní faře je z r. 1379). Roku 1804 byl přestavěn do současné podoby. Kolem kostela se rozkládá hřbitov.

Kostel postaven v letech 1783-1785, základy věže jsou z r. 1681. V 1. pol. 19. stol. téměř zničen požárem a ve 2. pol. 19. stol. postaven hlavní oltář v pseudogotickém slohu. Od r. 1963 nový oltář od pražských umělců Mikuláše Medka a Jana Koblasy.

Barokní kostel sv. Stanislava vznikl r. 1687 přestavbou starší gotické stavby, v 18. stol. přistavěny dvě boční kaple a oratoř. Bohatá sochařská výzdoba významně doplněna ve 20. stol., zejména o sochu patrona kostela a oltářní fresku. Při opravě r. 2001 postavena nová kruchta a vyměněny varhany.

Svou architekturou poměrně ojedinělý barokní kostel sv. Vavřince vznikl v r. 1717 na místě starší kaple. Současná střecha s lucernou je výsledkem úpravy z r. 1928. V r. 1969 byl částečně vyměněn interiér.

První zmínka o obci pochází z r. 1348 a o farnosti z r. 1390, musel tedy zde být i kostel. Později, někdy koncem 16. stol. farnost zanikla. V r. 1785 se Krásensko stalo kurácií a v r. 1795 byl vysvěcen nový kostel. V r. 1857 byla obnovena farnost. V letech 1997–2000 byl kostel opraven.

První zmínka o kostele v Černé Hoře pochází z r. 1424, v r. 1707 byl však stržen a na jeho místě byl r. 1710 postaven současný barokní farní kostel sv. Vavřince. V r. 1840 byla k němu přistavěna věž.

Kostel prvně vzpomínaný v r. 1505 vznikl původně jako gotická stavba na románském základě. Později renesančně a barokně upraven. Po r. 1838 byla loď prodloužena, v r. 1916 vyhořel. Dnes není přístupný veřejnosti.

Rájecký farní kostel Všech svatých vznikl v polovině 14. stol. z gotické kaple, věž přistavěna r. 1574. Zásadně barokně přestavěn a rozšířen r. 1699 zásluhou Jana Kristiána z Rogendorfu a jeho manželky. Významné opravy provedeny ve 20. a 21. stol., r. 1998 objeveny v presbytáři fresky z 15. stol.

Hromadný hrob obyvatel Vilémovic, kteří zemřeli při silné morové ráně v roce 1715. Mohyla a kříž leží na křižovatce nad Vilémovicemi na cyklotrase č. 507, je odtud dobrý výhled.

Kříž na křížovatce lesních cest mezi Kotvrdovicemi, Krasovou, Ostrovem u Macochy, Lipovcem a Senetářovem. Rozcestník turistických tras a cyklostezek.

Prostý kříž s nápisovou tabulkou připomíná od srpna 2016 tragickou událost z 28. října 1917, kdy byl v těchto místech při služební obchůzce sražen vlakem a usmrcen stržm. četnictva Rudolf Kamarád. Pořídil ho spolek Četnická stanice Bílovice nad Svitavou.