Turistické cíle v okolí obce Ráječko

Punkevní jeskyně (CHKO Moravský kras) vyhloubila ve vápenci z obd. druhohor a třetihor řeka Punkva. Jeskynní prostory v letech 1909–1933 probádal prof. Karel Absolon a jeho pracovní skupina. R. 1909 byla zpřístupněna suchá část jeskyně, od r. 1933 vede prohlídková trasa i po vodě řeky Punkvy.

Stavba radnice připisována Ladislavu Velenovi z Boskovic (2 pol. 15. stol.?). Po velkém požáru města (1566) radnice r. 1567 renesančně přestavěna. Poničena požáry v l. 1713 a 1823, opravena. Roku 1859 radikálně přestavěna. Opravována v 2 pol. 20. stol. Dnes sídlem MÚ, infocentra a galerie O. Kubína.

Původně dvě tvrze. Jedna z nich přestavěna v r. 1570 na renesanční zámek. Na přelomu 17. a 18. st. vyhořel. V r.1763 vznikl na jeho místě zámek ve stylu Ludvíka XVI. Rokokové interiéry v 19. st. nahrazeny romantickými - ztráta stylové jednoty.

Zcela zmizelý hrad či tvrziště na návrší Hradisko, jehož vznik není přesně datován. V roce 1376 jej prodali Heřman a Všebor z Rájce Buňkovi z Mostišť. V roce 1412 se Horní hrad uvádí jako pustý.

Zcela zaniklý starý zámek, jenž vznikl za Bernarta Drnovského z Drnovic kolem roku 1570, a to přestavbou původní tvrze někdy označované jako dolní hrad. Zámek v první polovině 18. století zcela vyhořel a již nebyl obnoven. Dnes je v místě zámecký park.

Budova loveckého zámečku Rakovec byla vystavěna v 2. polovině 19. století majiteli zámku v Rájci – rodem Salmů. Jedná se o jednoduchou cihlovou stavbu vysokou 15 m stojící na kamenné podezdívce o výšce 2 m.

Skromné zbytky hradu ze 14. století postaveného na nevýrazném výběžku, v záhybu silnice mezi Adamovem a Útěchovem.

Lovecký zámeček postavili Ditrichštejnové roku 1833. Od poloviny 19. st. sloužil jako hájovna, později prodán do soukromých rukou. Nevelký osmiboký patrový pavilón se dvěma přístavky v empírovém slohu je zanedbatelné historické a architektonické ceny. V současnosti je v soukromém vlastnictví.

Větrný mlýn postavený kolem roku 1865. Definitvně ukončil svoji činnost v roce 1945 současně se zánikem mlynářského práva. Od té doby zde byla instalována a je udržována stálá muzejní expozice.

Obec Rudice, po jejíž tvrzi nezůstaly žádné pozůstatky, se připomíná v roce 1350, kdy ji získává Herald z Kunštátu a Lysic. Vladyka Jakub z Rudice ji koupil v roce 1414 a na tamním dvorci žil 40 let. Byl také držitelem erbu, který je dnes znakem obce. Věžovitá tvrz byla zbořena v roce 1869.

Rudické propadání – přírodní památka, součást CHKO Moravský kras. Jedovnický potok se zde propadá do 90 m hlubokého a přes 12 km dlouhého jeskynního systému, 2. nejdelšího v ČR. Součástí systému je největší vodopád v ČR (35 m), nejhlubší suchá propast (153 m) či Obří dóm. Končí známou Býčí skálou.

Větrný mlýn postavil r. 1873 Cyril Wágner původně jako klasický větrný mlýn holandského typu. Když mlýn poničila vichřice, byl při opravě v l. 1882–84 modernizován instalací Halladayovy turbíny. Po 2. svět. válce byl mlýn využíván JZD a chátral. V l. 1993–95 byl opraven a dnes slouží jako muzeum.