Turistické cíle v okolí obce Skalice nad Svitavou

Asi 18 m vysoký skalní most je pozůstatek jeskyně v Suchém žlebu v Moravském krasu. V 19. století byl po Macoše druhou největší zdejší atrakcí. Je menší obdobou Pravčické brány v Národním parku České Švýcarsko.

Barokní budova byla postavena jako letní sídlo opatů kláštera Hradisko r. 1762 opatem Pavlem Ferdinandem Václavíkem. Po zániku kláštera využívána jako fara. V interiéru mj. k vidění kachlová kamna z r. 1762 a renesanční kalich z r. 1625. R. 1785 a 1818 fara vyhořela. V l. 1973 a 1998 rekonstruována.

Jeskyně patří do systému rozsáhlých jeskynních ponorů zv.Vintoky. Ve stropě této jeskyně se nalézají otvory - komíny, které až do 1. pol. 20. stol. využívali Cigáni, po nichž je útvar pojmenován. Jeskyně je volně přístupná.

Zaniklá tvrz s dosud ne zcela jasným datumem založení. Jejím stavebníkem se jeví až Jan Děvečka z Herštejna, který se roku 1486 po Crhově jedinkrát jmenoval. Ten v roce 1487 Crhov i s tvrzí odprodal bratřím z Pernštejna, kteří ves připojili k pernštejnskému panství, tvrz byla opuštěna a zřejmě záhy zanikla.

Zaniklá tvrz byla založena ihned po zničení nedalekého hradu. Uvádí se, že k tomu došlo kolem roku 1447. Dnes stojí na jejím místě úplně přestavěná budova, v níž je umístěna dřevovýroba.

Torzo brány, zlomky základových zdí, příkopy a valy po hradu založeném rodem z Doubravic po pol. 13. st. R. 1378 prodán Oldřichovi z Boskovic a v letech 1418-1528 jej vlastnili páni ze Sovince. Od roku 1529 patřil již pustý hrad s městečkem k Rájci.

V r. 1353 je zmiňován Jindřich z Drnovic. Zřejmě již v té době zde existovala i tvrz, která je prvně zmíněna r. 1391. Do kdy byla tvrz panským sídlem, není známo. V r. 1820 již byla vedena jako sýpka. V r. 1887 byla přestavěna a sloužila jako byty. Od r. 1945 slouží obecní správě.

Od r. 1745 vlastnil Drnovice rod rytířů Piati. Ti si nechali postavit panský dvůr, skládající se ze zámku a statku. V r. 1811 jej získali Dubští z Třebomyslic, kteří sídlili na zámku v Lysicích a význam drnovického zámku upadl. Po 2. světové válce byl zestátněn a sloužil zemědělskému družstvu.

Nejzachovalejší barokní měšťanský dům v Tišnově. Jednopatrový dům nazývaný Peklo nebo Na Pekle je památkově chráněn od roku 1978.

Základy domu z doby pozdní renesance. Barokně přestavěn. Jednopatrový dům o 3 okenních osách. Ve štukových rámech freskové obrazy sv. Martina a sv. Jiří. Dům památkově chráněn od r. 1964.

Reliéfní stopy opevněného dvorce, opuštěného pravděpodobně již na konci 14. století, sevřený mezi dvěma přírodními úžlabinami, stojí na výběžku z náhorní planiny zvané Dvorce.

Největší evangelický kostel na Moravě, atypicky doplněný dvojvěžovým průčelím. Vystavěn v letech 1826-1844 na místě staršího tolerančního kostela z r. 1782. V 60. letech 19. století přistavěny věže. Ve věži unikátní mechanismus nahrazující zvonění zvonů - technická kulturní památka.