Turistické cíle v okolí obce Skalice nad Svitavou

nebo vyberte

Skalice nad Svitavou

Jihomoravský kraj,  Blansko  (BK)
Nalezeno celkem 210 záznamů, 4 / 18 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 evangelický kostel
390.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Boskovice
Stavba byla zahájena 7. dubna 1940 podle projektu boskovického architekta a stavitele Karla Fabiánka. Kostel Českobratrské církve evangelické byl otevřen při slavnostních bohoslužbách 29. června 1941. Od r. 1996 je kulturní památka ČR.
 Hlaváčkův kříž
580.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Lipovec
Hlaváčkův kříž leží na návrší zvané "Člopek" nad obcí Lipovec. Jedná se o litinový kříž, který zde byl instalován roku 1883. Kolem kříže rostou čtyři památné lípy. Dominanta krajiny.
 Holštejn
476.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Holštejn
Zřícenina gotického hradu na vrcholu vápencové skály. Hrad založil r. 1278 Hartman, syn Crhy z Ceblovic. Poč. 14. st. hrad koupil Vok ze Sovince. Za Voka V. je rozprodán a panství se rozpadá. Ještě má několik majitelů, ale r. 1531 je už pustý.
 Holštejn
zaniklé městečko
ostatní, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Holštejn
ZSO Holštejn, hospodářské zázemí hradu Holštejna, vzniklo ve 2. pol. 13. století, r. 1437 se již mluví o městečku. Jako pusté se uvádí r. 1550. Roku 1717 založen na místě městečka panský dvůr – základ dnešní obce Holštejn.
 Hrádek u Kněževsi
570.0 m. n.m.
Hrádek u Svojanova
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Dolní Lhota
Zaniklý hrad poprvé zmíněný v r. 1280. Zanikl pravděpodobně koncem 13. stol.
 Hradisko
Újezd u Kunštátu, Strážný
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Újezd
Dnes je místo po zamýšleném centru kolonizace zarostlé stromy a trávou. O hradu se nezmiňují žádné písemné prameny a nejsou ani archeologické nálezy, které by upřesnily dataci.
 Hradní dub
473.0 m. n.m.
Štěpánčin svatební dub; Svatební
příroda - strom, památný strom, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Boskovice
Poslední exemplář dubu letního, které zde byly v minulosti vysázeny. Nazývaný Štěpánčin svatební dub nebo také jen Svatební. Stáří odhadováno na 160 let. Památný strom - vyhlášen v roce 2007.
 Hřebenáč
příroda, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Sloup
Po této skále je patrně pojmenovaná obec Sloup, ve které leží. Nachází hned vedle vchodu do sloupsko-šošůvských jeskyní. Skála je dnes vděčným objektem horolezeckých pokusů.
 hrobka hrabat Dubských z Třebomyslic
375.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Lysice
Pseudoslohová rodová hrobka hrabat Dubských z Třebomyslic dokončena r. 1881 podle vlastního projektu Emanuela Dubského. Nad vchodem rodový erb. Součást tvořila kaple Povýšení sv. Kříže vysvěcená r. 1884. Po r. 1945 stavba zdevastována, farností opravena v letech 2000-2002, kaple již neobnovena.
 hrobka hraběnky Nimptschové
375.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Lysice
Novogotická hrobka z červených cihel byla vybudována na lysickém hřbitově po r. 1861. Hraběnka Marie Karolína Nimptschová (1777-1861) byla více než 50 let bezdětnou vdovou a žila u své neteře Matyldy ze Žerotína, provdané Dubské, jednak v brněnském paláci, jednak na rodovém zámku v Lysicích.
 Husův sbor (chrám sv. Paraskevy)
286.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Blansko
Kostel pochází z Nižného Sedliště z r. 1641. V září 1936 rozebrán a vlakem převezen do Blanska. Zde zrestaurován, otevřen v květnu 1937. Řadí se ke skupině unikátních pravoslavných kostelů rusínské gotiky Horního Potisí. Nosný trám u vchodových dveří z r. 1602.
 Jedovnice
470.0 m. n.m.
Na valech
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Jedovnice
V prostorách kostela sv. Petra a Pavla stávala od 13. století asi dřevěná tvrz, základní rodové sídlo pánů z Ceblovic. Dochovány nerovnosti terénu. Zanikla asi nejpozději počátkem 15. století, byla pravděpodobně nahrazena druhou tvrzí v obci a dalšími rodovými sídly.