Turistické cíle v okolí obce Lhota Rapotina

Barokní kostel vznikl přestavbou staršího, zřejmě gotického kostela (středověké jádro), která byla provedena v l. 1710-1712. R. 1798 nahrazen pův. prkenný strop cihlovou klenbou. Od r. 1958 patří kostel mezi chráněné památky ČR. V l. 2002 - 2006 prošel jeho interiér kompletní rekonstrukcí.

První zmínka o kostele v Černé Hoře pochází z r. 1424, v r. 1707 byl však stržen a na jeho místě byl r. 1710 postaven současný barokní farní kostel sv. Vavřince. V r. 1840 byla k němu přistavěna věž.

První zmínka o obci pochází z r. 1348 a o farnosti z r. 1390, musel tedy zde být i kostel. Později, někdy koncem 16. stol. farnost zanikla. V r. 1785 se Krásensko stalo kurácií a v r. 1795 byl vysvěcen nový kostel. V r. 1857 byla obnovena farnost. V letech 1997–2000 byl kostel opraven.

Kostel prvně vzpomínaný v r. 1505 vznikl původně jako gotická stavba na románském základě. Později renesančně a barokně upraven. Po r. 1838 byla loď prodloužena, v r. 1916 vyhořel. Dnes není přístupný veřejnosti.

Rájecký farní kostel Všech svatých vznikl v polovině 14. stol. z gotické kaple, věž přistavěna r. 1574. Zásadně barokně přestavěn a rozšířen r. 1699 zásluhou Jana Kristiána z Rogendorfu a jeho manželky. Významné opravy provedeny ve 20. a 21. stol., r. 1998 objeveny v presbytáři fresky z 15. stol.

Hromadný hrob obyvatel Vilémovic, kteří zemřeli při silné morové ráně v roce 1715. Mohyla a kříž leží na křižovatce nad Vilémovicemi na cyklotrase č. 507, je odtud dobrý výhled.

V obci stála od 14. stol. tvrz, koncem 16. stol přestavěná v renesanční zámek, který však r. 1852 vyhořel a byl přebudován v sídlo hospodářské správy. R. 1862 byl poblíž vystavěn nový pseudoklasicistní zámek, který dnes slouží jako Dětská ozdravovna.

Kříž na křížovatce lesních cest mezi Kotvrdovicemi, Krasovou, Ostrovem u Macochy, Lipovcem a Senetářovem. Rozcestník turistických tras a cyklostezek.

Jeskyně Kůlna je součástí Sloupsko-šošůvských jeskyní, už v roce 1880 zde archeolog J. Wankel našel stopy po pravěkém osídlení. Za 2. sv. války zde byla nacistická podzemní továrna. Po roce 1961 další významné archeologické nálezy.

Klasicistní zámek s pozůstatky románsko-gotického hradu ze 13. st. Od roku 1448 je majitelem Jiří z Kunštátu a z Poděbrad. Přestavěn renesnačně v 16. a barokně v 17. stol. Dnešní vzhled získal na přelomu 18. a 19. st.

Zaniklý hrad. Dle archeologických nálezů byl obýván na přelomu 13.-14. stol. Správně lokalizován až v l. 1987-88 archeologem J. Doležalem. Objekt mohl sloužit majitelům nedalekých Vilémovic či Lažánek.

Budova lesní kanceláře z let 1850-1870, původně snad používaná rodem Salmů jako lovecký zámeček.