Turistické cíle v okolí obce Lažánky

Téměř zaniklý hrad postavený v polovině 15. století. V roce 1464 se připomíná hrad jako pustý. Zanikl zřejmě za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem.

Pravěké opevnění, zatím nepotvrzeně ve středověku využito jako základna bojového oddílu. Leží na plochém a širokém výběžku, nad údolím Vítovického potoka, asi 1 km severně od obce.

Zaniklá tvrz ležící v těsné blízkosti pravěkého hradiště. Tvrz a hradiště spolu však nijak nesouvisí. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována, předpokládá se, že se zde žilo v 2. pol. 13. stol. a že tvrz zanikla po dostavění blízkého hradu Vildenberka počátkem 14. stol.

Poslední exemplář dubu letního, které zde byly v minulosti vysázeny. Nazývaný Štěpánčin svatební dub nebo také jen Svatební. Stáří odhadováno na 160 let. Památný strom - vyhlášen v roce 2007.

Po této skále je patrně pojmenovaná obec Sloup, ve které leží. Nachází hned vedle vchodu do sloupsko-šošůvských jeskyní. Skála je dnes vděčným objektem horolezeckých pokusů.

Pseudoslohová rodová hrobka hrabat Dubských z Třebomyslic dokončena r. 1881 podle vlastního projektu Emanuela Dubského. Nad vchodem rodový erb. Součást tvořila kaple Povýšení sv. Kříže vysvěcená r. 1884. Po r. 1945 stavba zdevastována, farností opravena v letech 2000-2002, kaple již neobnovena.

Novogotická hrobka z červených cihel byla vybudována na lysickém hřbitově po r. 1861. Hraběnka Marie Karolína Nimptschová (1777-1861) byla více než 50 let bezdětnou vdovou a žila u své neteře Matyldy ze Žerotína, provdané Dubské, jednak v brněnském paláci, jednak na rodovém zámku v Lysicích.

Pozůstatky vysokopecního provozu na zpracování železné rudy – Hugova či také Salmova huť v lokalitě Stará huť v údolí Jedovníckého potoka. Založena r. 1746 hrabětem Salmem. Provoz zanikl na konci 19. století. Dochován kamenný pozůstatek zdi s vyústěním tunelu, který do huti přiváděl vodu.

Kostel pochází z Nižného Sedliště z r. 1641. V září 1936 rozebrán a vlakem převezen do Blanska. Zde zrestaurován, otevřen v květnu 1937. Řadí se ke skupině unikátních pravoslavných kostelů rusínské gotiky Horního Potisí. Nosný trám u vchodových dveří z r. 1602.

Rozsáhlou jeskyni vyhloubil ve vápencovém podloží Křtinský potok. Byla osídlena lidmi již v období pravěku. Ve 13. stol. byla využívána jako úkryt při nájezdech tatarských vojsk. V 19. stol. zde žil poustevník Joachym. Poč. 20. stol. zde bylo těženo guano. Vzácné nálezy fosilních pozůstatků savců.

V prostorách kostela sv. Petra a Pavla stávala od 13. století asi dřevěná tvrz, základní rodové sídlo pánů z Ceblovic. Dochovány nerovnosti terénu. Zanikla asi nejpozději počátkem 15. století, byla pravděpodobně nahrazena druhou tvrzí v obci a dalšími rodovými sídly.

Jeskyně byla osídlena lidmi již před 15 tis. lety. První jeskyni prozkoumal v l. 1898-1900 učitel Jan Knies, který vytvořil sbírku nálezů z obd. paleolitu. V l. 1923-1948 byl skupinou Josefa Šamalíka objeven zbytek jeskyně. R. 1936 byla jeskyně otevřena veřejnosti. V l. 2007-2009 velká rekonstrukce.