Turistické cíle v okolí obce Slatina

Evangelický reformovaný sbor vznikl r. 1783. Evangelický kostel postaven r. 1795. Evangelická škola postavena r. 1849. Budova současné fary postavena r. 1860. Cenný malovaný strop pod nynějším omítnutým. V přízemí je dnes sborový sál pro bohoslužby. Kostel zapsán do seznamu památek r. 2002.

Prostá barokní jednolodní budova byla vystavěna v letech 1787–1788 na místě starší stavby připomínané v roce 1493. V západním průčelí hranolová věž kryta cibulí s lucernou. Jako stavitel je uváděn F. Jedlička z Heřmanova Městce.

Kostel Nanebevstoupení Páně ve Srubech je pseudohistorická stavba z let 1877-1878 na místě původní gotické svatyně. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Choceň s pravidelnými měsíčními bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Mariánské poutní místo na náhorní planině nad údolím Orlice u Chocně. Areál sestává z kostela, zvonice a hřbitova, ohraženého kamennou zdí s třemi kaplemi. S Chocní ho spojuje lipová alej.

Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Skutči, pův. farní, od r. 1655 děkanský, pův. gotický z pol. 14. stol. Opravován v 15. stol. a pak po několika požárech. Věž z doby kolem r. 1600 obnovena po požáru r. 1852. Zařízení převážně z 18. stol. Památkově chráněno od r. 1958.

Původní mariánský kostel postavený pravděpodobně v druhé pol.13. stol. První zmínka je z r. 1349. V r. 1618 byl Dobříkovským z Malejova rozšířen. V r. 1719 vyhořel i se zvonicí a byl přestavěn do dnešní podoby. V kostelu jsou fragmenty gotických kreseb z první pol. 14. stol.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Uhersku je v současné podobě barokní stavba z r. 1704. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Horní Roveň s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 je společně s ohradní zdí a bránou památkově chráněn.

Kostel Nejsvětější Trojice vystavěn roku 1839. Klasicistní podélná stavba, presbytář půlkruhově uzavřen. Nad lodí sanktusníková věžička. Na průčelí kostela v nikách sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava. Památkově chráněno od r. 1958.

Jednolodní raně gotický kostel s odsazeným polygonálním závěrem a hranolovou věží v průčelí z přel. 13. a 14. stol., přest. po požáru koncem 16. stol. V 17. stol upraven barokně (přistavěny sakristie, Mravínská kaple a předsíň), další opravy v 18. stol. (přistavěna zvonice) a 19. stol.

Kostel byl postaven r. 1543 mistrem Blažejem z Litomyšle, pův. jako hřbitovní. R. 1592 prodloužen mistrem Třebkou. Výrazný štít se sochami vytvořil sochař B. Vlček. V 2. pol. 17. stol. byl kostel barokně upraven, znovu upraven r. 1769 a v l. 1903–11 po zrušení hřbitova. Opraven v l. 1994–2000.

V letech 1600–1602 nechal rytíř Heřman Varlich z Bubna postavit kostel s dřevěnou zvonicí. Po smrti zde byl také pohřben a dodnes je zde jeho náhrobek. V 2. pol. 19. století, zřejmě v letech 1864-1866, byl kostel novogoticky přestavěn do současné podoby. Donátory stavby byli Bubnové.

Raně barokní poutní kostel z let 1692-6 je jednolodní s trojboce uzavřeným závěrem a hranolovou věží, mobiliář rokokový a pseudoslohový. R. 1703 před kostelem přistavěny dvě kaple, r. 1754 tzv. Kaplanka, r. 1778 kostnice. Schodiště z r 1768 má 153 schodů, 16 odpočívadel a zábradlí se sochami světců.