Turistické cíle v okolí obce České Petrovice

Původně evangelický kostel byl postaven r. 1911. Po odsunu německého obyvatelstva na konci 2. světové války zůstal opuštěn a chátral. Až v 80. letech 20. stol. kostel získala římskokatolická církev, která jej pod vedením faráře Józefa Żurawińského zrekonstruovala a znovu vysvětila.

Jednolodní barokní kostel sv. Maří Magdalény. Prvně kostel dřevěný z r. 1548, poté kostel kamenný z r. 1673. Dnešní podoba z l. 1731–46. Uvnitř oltářní obraz patronky, sochy sv. Víta a Jeronýma, boční oltáře a kazatelna, které pocházejí z r. 1740. Před kostelem stojí hřbitovní brána z téhož roku.

Kostel sv. Markéty v Těchoníně je barokní stavba z r. 1704 zbudovaná za hraběte Františka Karla Kolowrata Liebsteinského na místě starší dřevěné svatyně. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Nekoř s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Raně barokní kostel nahradil v obci dřevěný renesanční kostel ze 16. stol., který vyhořel v 2. pol. 17. stol. Nový zděný kostel byl vybudován v l. 1683–86 (stavitel Jan Klein). Koncem 19. stol. pseudoslohově upraven. Od r. 1958 je chráněnou památkou ČR. V l. 1989–90 provedena vnější rekonstrukce.

Kostel sv. Michaela archanděla vznikl v r. 1610 na základech luteránské modlitebny (postavena r. 1577 z podnětu Zdeňka z Valdštejna). V letech 1768-1778 byl barokně přestavěn.

Kostel sv. Michaela se zmiňuje v l. 1508 a 1664. Současná barokní stavba vznikla v l. 1693–94, přestavěna byla r. 1785 (věž), ve druhé pol. 19. stol. a naposledy v l. 1969–70. V interiéru vyniká renesanční kamenná křtitelnice z konce 16. stol. a tři rokokové vyřezávané oltáře z 2. pol. 18. stol.

Kostel vystavěn v letech 1828–1829. Sakrální empírová architektura. Volně stojící jednolodní orientovaný kostel s půlkruhově ukončeným odsazeným presbytářem. Před západním průčelím čtyřboká věž. Zařízení kostela empírové s barokními reminiscencemi. Památkově chráněno od r. 1958.

Kostel pochází ze 17. stol. Dle písemných záznamů nahradil středověkou stavbu (kaple, kostelík), která se nacházela nedaleko a jejíž trámy posloužily pro novou stavbu. Ve 20. století byly objeveny zbytky hrobů. Roku 1651 je nekořský kostel uveden jako filiální.

V r. 1589 byl původní dřevěný kostel nahrazen kamennou stavbou. V r. 1631 byl kromě věže kostel znovu vystavěn. K barokní přestavbě došlo v r. 1711. V 19. století byla klasicistně upravena loď.

Kostel sv. Prokopa v Sobkovicích je pozdně barokní stavba, která r. 1774 nahradila starší kapli z r. 1728. Je filiálním kostelem ve farnosti Nekoř. Od r. 1997 je spolu s ohradní zdí přilehlého hřbitova chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Rodiny v Líšnici je novorománská stavba z let 1865-1868. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Žamberk s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Kostel byl postaven na místě dřívějšího kostela zmiňovaného již r. 1335, který r. 1684 shořel a r. 1729 byl definitivně stržen. Ihned započala nová výstavba, která skončila r. 1738. Stavbu převážně financoval hrabě Antonín Vít z Bubna. U kostela stojí kostnice Panny Marie Bolestné.