Turistické cíle v okolí obce České Petrovice

Na místě současného kostela stál původně gotický kostel. Barokně přestavěn v l. 1720-1721. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží. Nad presbytářem hranolový sanktusník. Hlavní oltář vinný kmen, v jehož větvích obraz sv. Filipa a Jakuba. Památkově chráněno od r. 1958.

Kostel sv. Jakuba Staršího v obci Bystřec je empírová stavba z let 1827-1832, do jejíhož průčelí byla začleněna zděná zvonice z r. 1779. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Kostel sv. Jana a Pavla v Mistrovicích je novorománská stavba z r. 1876. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Letohrad s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1998 je památkově chráněn.

Kostel sv. Jana Křtitele v Herolticích vznikl r. 1910 přestavbou barokní kaple z r. 1718, která je částečně zachována ve hmotě lodi. Přistavěná věž má novorománské rysy. Kostel je filiálním ve farnosti Štíty. Od r. 2009 je památkově chráněn stejně jako pískovcový kříž před ním.

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Orličkách je pozdně barokní stavba z let 1775-1778. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Jablonné nad Orlicí a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Stavba není památkově chráněna.

Kostel postaven v letech 1708-1712. Rozšířen a přistavěna věž r.1770. Inventář pocházel z 18.a 19.st. Poslední oprava koncem 19.st. Po r.1945 kostel opuštěn. Od 70. let 20.st. postupně vykrádán a pustošen. Poč. 21. stol. zahájeny opravy kostela.

Kostel sv. Jiří v Kunvaldu je pozdně renesanční stavba z počátku 17. století barokně upravená kolem r. 1746 a rozšířená r. 1831. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou. Před ním stojí památkově chráněné sousoší Kalvárie z r. 1771.

Do r. 1881 stávala v obci pouze dřevěná zvonice, kterou toho roku zničil požár. V letech 1889-1892 z obecních prostředků a úsilím místních obyvatel vznikl jednolodní kostel sv. Josefa ve stylu historismu. Dnes slouží jako filiální a náleží k farnosti Králíky.

Jeden z mála dochovaných dřevěných barokních kostelů na území Kladska vznikl v letech 1740-1742 původně jako hřbitovní kaple. Svou současnou podobu získal při rozšiřující přestavbě r. 1920. Po skončení 2. světové války opraven. V r. 2000 znovu rekonstruován a natřen na hnědou barvu.

Kostel sv. Josefa Kalasanského v Moravském Karlově je ojediněle zasvěcen zakladateli piaristického řádu. Klasicistní stavba pochází z let 1791-1793. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Červená Voda a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Kateřiny v Kunčicích je barokní stavba z r. 1685, která byla výrazně upravena r. 1761 prodloužením lodi a výstavou nové věže. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Letohrad bez pravidelných bohoslužeb. Od r. 1958 je památkově chráněn společně s márnicí v ohradní zdi hřbitova.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Písečné je gotického původu z 14. Stol., přestavěn a rozšířen barokně v 18. stol. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Žamberk s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.