Turistické cíle v okolí obce České Petrovice

Zřícenina hradu zal. před r. 1318 (toho roku ničivý nájezd Kouniců z nedalekého Rychmberka); majitelem Hroznata z rodu Kouniců. Není známo byl-li poté obnoven. Poč. 15. stol. náležel hrad k Rychnovu n. Kněž., po r. 1420 se již nepřipomíná.

Pomník Járy Cimrmana v Letohradě. Další z míst, které tento český velikán navštívil a zanechal zde stopu.

Klasicistní jednopatrová budova s hranolovou vížkou postavená r. 1810, městští zastupitelé zde sídlí od r. 1814. Zdobená pískovcovým schodištěm a znakem města nad vstupem. Vlevo od hlavní budovy přízemní stavba s volutovým štítem – dvoukřídlá vrata sloužila pro výjezd tehdejšího hasičského sboru.

Sanatorium vybudoval Dr. Jänisch v tyrolském stylu v letech 1882-1883 jako klimatické lázně k léčbě respiračních chorob. V r. 1936 bylo rozšířeno. Po 2. světové válce sloužilo jako středisko pro rekreační pobyty polských pracujících. Rekreačním účelům komplex slouží dodnes.

V obci Helvíkovice (dnes součást Žamberku) se 21. srpna 1698 narodil vynálezce bleskosvodu Prokop Diviš. Kousek od Divoké Orlice stojí Divišův rodný dům. Vedle domku stojí kopie původního bleskosvodu.

Původně vodní tvrz z r.1567 nechal Kryštof Mauschwitz z Armenruh v roce 1600 zbořit a postavit pozdně renesanční zámek. Svoji současnou podobu dostal v r. 1855 za hraběte Josefa z Nostic. Zajímavá je výzdoba zámecké kaple v prvním patře.

Zaniklý hrádek nad vsí Červená u Letohradu. Písemné prameny zcela chybí. Pravděpodobně vznikl jako opěrný bod v době hustiských válek a brzy nato zanikl. V té době patřilo Kyšperecko rodu Žampachů z Potštejna. Hrad měl vojenskou funkci.

Panský dvůr se zámkem byl vybudován někdy v 17. století a sloužil jako sídlo správy majetku. Později byl areál upravován. Po roce 1945 začal chátrat. V současnosti ze zámečku zůstaly pouze obvodové zdi. V nedávné době byla opravena kaplička a holubník.

Ikonograficky ojedinělá barokní plastika z r. 1737. Mezi lipami umístěna socha bičovaného Krista. Na hlavě má trnovou korunou, roušku kolem boků. Kristus přivázán ke sloupu. Socha na čtyřbokém podstavci. Kolem něj kamenné zábradlí. Socha zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Socha nedaleko kostela v Pěčíně z r. 1795. Nechal ji vytvořit hrabě Adam z Bubna a z Litic, dílo řezbáře Aloise Cyriaka, kameníka Kodytka z Klášterce a Matěje Ledviny ze Žamberka. Opravena r. 1862 a znovu r. 1898.

Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1749. Hodnotné dílo pozdně barokní tvorby dílny působící ve 2. pol. 18. stol. v oblasti Ústeckoorlicka. Na římse oblaka a na nich tři andílci. Světec v tradičním obleku, v esovitě prohnutém postoji. R. 2005 socha restaurována. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.