Turistické cíle v okolí obce Končiny 2.díl

Klasicistní kostel byl postaven v l. 1794-1801 (arch. Josef Hardtmuth) na místě pův. kostela (vyhořel r. 1636). R. 1884 kostel poničil požár, při opravě byla věž zastřešena novou bání; dnešní báň věže je z r. 1913. V l. 1991-93 prošel kostel rekonstrukcí. Vnitřní vybavení je klasicistní a empírové.

Kostel pochází z doby kolem roku 1547. Jednolodní stavba s presbytářem trojboce ukončeným a se dvěma barokními bočními kaplemi po stranách lodi. Nad presbytářem osmiboký sanktusník s lucernou. Střecha věže je jehlancová. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní kostel sv. Jakuba Většího postaven v letech 1723-1725 jako náhrada zbořené gotické stavby doložené r. 1350, stavebník kníže Jan Trautson. Dvě plánované věže nerealizovány, na zvonici a hřbitovní bránu upravena starší věž. Areál po r. 1750 doplněn o faru a křížovou cestu. Opravován r. 1880.

Původně románský kostel, přestavěný nejprve goticky, po požáru r. 1692 barokně. Koncem 19. století zcela přestavěn neoslohově. Před hřbitovem, obklopujícím kostel, kříž z r. 1857 s reliéfy sv. Maří Magdaleny, Zmrtvýchvstání a sv. Petra.

Pozdně barokní jednolodní kostel. Hlavní oltář z konce 18. stol. Boční oltáře vytvořeny okolo r. 1700. Jednolodní sálová neorientovaná stavba s půlkruhově zakončeným neodsazeným presbytářem. Stavba zastřešena sedlovou střechou krytou eternitem. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Původně raně gotický kostel z konce 13. století na návrší v centru obce Svatý Jiří. Barokní přestavba 1757, další úpravy 1823–24, 1899–1900. Celkový vzhled silně zjednodušený. Obklopen funkčním hřbitovem oblého tvaru.

Kostel je jednolodní orientovaná stavba. Nad západním čtyřboká věž. Presbytář klenut pruskou plackou, triumfální oblouk klenut elipticky, lemovaný profilovanou římsou. Hlavní oltář pochází z doby kolem roku 1840. Kostel památkově chráněn od r. 1964.

Jednolodní gotický kostel s polygonálním závěrem z pol. 14. století. Ve 2. pol. 18. století barokně přestavěn. Uvnitř kostela fresky českých patronů sv. Jiří, sv. Vojtěcha, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého podle návrhů Mikoláše Alše z let 1899 - 1900 Alšovými žáky. Zařízení kostela z novější doby.

Na návrší severně od centra města stojí kaple sv. Kateřiny, která má podobu rotundy s apsidou. Rotunda vystavěna z opuky a zastřešena šindely. Klenba apsidy a portál pochází z pol. 14. stol. Kaple završena helmicí s lucernou. Kaple zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Orientovaná sálová stavba. V kamenném ostění dveří vytesán letopočet 1755, Poslední velká oprava kostela se uskutečnila v 70. letech 20. stol. Kostel má barokní dispozici. Doklad ohlasu barokní architektury v regionálním prostředí. Kostel zařazen do seznamu kulturních památek r. 2009.

Původně románská stavba obklopena dosud využívaným hřbitovem a vysokou ohradní zdí. Z románského kostela se zachovala hranolová věž a západní polovina lodi, zbytek lodi a presbytář jsou gotické. Na východ od kostela stojí čtyřboká jednopatrová zvonice z roku 1646. Na hřbitově socha Krista.

Rokokový kostel sv. Martina byl postaven v l. 1781–82 na místě pův. gotického kostela (patrně z 13. stol.). Se zděnou hranol. zvonicí s cibulovitou bání, vedle stojí fara z pol. 19. stol. U kostela socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727. V kostele rokokový oltář z r. 1781 od Josefa Pacáka z Litomyšle.