Turistické cíle v okolí obce Oucmanice

Secesní vila vybudována v letech 1906-1907 pro textilního průmyslníka Floriána Hernycha podle plánů ateliéru Matěje Blechy. Po 2. světové válce znárodněna a využita jako sídlo umělecké školy. Restituenti po r. 1989 nemohli stavbu udržovat, přešla na město a upravena na sídlo muzea.

Vodní mlýn na Potočnici v Písečné existoval již v 16. stol., doložen r. 1597. V provozu byl do r. 1951. Dochován včetně technického vybavení. Majitelé po dohodě umožňují i prohlídku interiéru. Mlýn je od r. 2004 chráněnou kulturní památkou, vzhledem k dochovanému vybavení je i památkou technickou.

Hlavačov je považován za nejstarší z choceňských panských sídel. Kdo ho založil, se neví, jediná zmínka o něm je z roku 1338, kdy jej dobyl a zbořil kralevic Karel. Byl zbudován ve dvou stavebních fázích, dnes pouze příkopy a valy.

Poutní kaple, postavena r. 1866. R. 1967 opatřena zvonkem. Zasvěcena Panně Marii. Postavena na popud zemědělce B. Duška, který vážně onemocněl a uzdravil se poté, co se u blízkého pramene opakovaně modlil. Jeho synovi, učiteli a místnímu dobrodinci, se říkávalo Horák, odtud Horákova kaple.

Původně zde stál gotický hrad, jenž v 16. století zpustl a byl nahrazen tvrzí zbořenou až r. 1817. V r. 1867 nechal na jejím místě hraběcí rod Bubnů postavit zámek, který sloužil hospodářské správě jelenských statků.

Tvrz postavil po r. 1588 Albrecht z Bubna. Tvrz se prvně zmiňuje r. 1611 při postoupení Horních Libchav Janovi z Bubna. Tvrz ztratila význam jako sídlo a koncem 17. stol. byla upravena na byty a sýpku. V 1. pol. 20 stol. zde byla škola, později se stala sídlem OÚ. Rekonstrukce koncem 20. stol.

Zaniklá tvrz, o níž chybějí jakékoliv písemné prameny pravděpodobně vznikla na přelomu 13.–14. století. Pouze v 15. století písemné prameny dvakrát zmiňují místo s názvem Hrádek (louky, pustiny). Lze se tedy domnívat, že v tu dobu již byla tvrz zaniklá.

Stopy hrádku na ostrohu Tiché Orlice a jejího levobřežního bezejmenného přítoku. Dle archeologických nálezů datovaného do třetí třetiny 13. sto. a počátku 14. stol. Nejpravděpodobnější variantou je, že jde o strážní stanoviště nad přechodem přes řeku. Byl předchůdcem a chvíli současníkem Lanšperku.

Slovanské hradiště nálezy datované do 9.-11. století sloužilo k ochraně Trstenické stezky vedoucí z Čech na Moravu. Zaujímalo plochu 1,5 ha na ostrožně nad říčkou Loučnou, někdejší opevnění nyní patrné ve formě valů. Obecně ztotožňováno s lokalitou Hrutov zmiňovanou písemně v 11. a 12. století.

Hradiště z prehistorické doby, osídlené i v 11.–12.století, kde ve 14.–15.století stála středověká tvrz, jejíž jméno neznáme a písemné prameny zcela chybí. Dochovaly se zbytky obvodové hradby a část základových zdí budovy.

Roku 1832 byl hřbitov přenesen z původního místa u kostela sv. Martina v obci Zámrsk z důvodu obav z rozšíření cholery. Hřbitovu dominuje klasicistní hrobka rodu Jeníků Zásadských z Gemsendorfu (r. 1847) a novorenesanční loggiová hrobka rodiny Gottlovy (r. 1884).

Barokní kostel sv. Anny postaven v letech 1685-1691 na hřbitově pův. za městem za přispění Frant. Karla Záruby z Hustířan. Jednolodní stavba s dvouvěžovým západním průčelím opravována v letech 1903 a 1986. Používána výjimečně při významných pohřbech a 2. listopadu k uctění památky zesnulých.