Turistické cíle v okolí obce Horní Libchavy

Zcela zaniklý hrad či hrádek zvaný Chudoba. Vznikl buď v době stavby hradu Žampachu na přelomu 13.-14. stol. jako jeho opevnění, či později samostatně jako součást předhradí. Zanikl před r. 1540, kdy je již veden jako pustý.

Klasicistní jednopatrová budova děkanství z let 1783–1786. Budova náleží ke starší zástavbě. Obdélný půdorys o sedmi okenních osách. V průčelí trojosý rizalit. Nároží zdůrazňují pilastry. Klenby valené. Děkanství zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Budova divadla, která nese jméno po zdejším rodákovi, vynálezci bleskosvodu Prokopu Divišovi. Postavena byla v průběhu roku 1926. Divadlo bylo slavnostně otevřeno 5. 12. 1926 úspěšnou Tylovou Fidlovačkou.

Tvrziště pravděpodobně ze 14. stol. ležícím nad kostelem, nedaleko silnice Ústí n. O.– Česká Třebová. Tvrz byla pravděpodobně založena na ochranu vzdáleného majetku Zbraslavského kláštera. V r. 1753 byla zde postavena zvonice zbořená poč. 20. stol.

Tvrz postavená pravděpodobně počátkem 16. stol. některým z příslušníku rodu z Bubna. Jako panské sídlo sloužila do roku 1622, poté byla upravena na dům úředníka.

Od roku 1895 zde volné chvíle trávil student Maxmilián Švabinský. Chaloupka je přízemní stavení obdélného půdorysu vybavené původním secesním nábytkem a původními kachlovými kamny. V západním štítě malba Maxe Švabinského představující sv. Václava. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1976.

Muzeum Jednoty bratrské a J. A. Komenského. V polovině 15. stol. v domku pobýval Sbor Českých bratří (společenství "bratří a sester zákona Kristova") pod vedením Jana Rokycany, vyznávající učení Petra Chelčického.

Renesanční zámek postavil v l. 1585–90 Mikuláš st. z Bubna, zřejmě na místě gotické tvrze. Kolem r. 1630 za Jindřicha Jana z Bubna stavebně upraven, znovu v l. 1670–90 v raně barokním stylu Františkem Adamem z Bubna. Oprava zámku r. 1886 a v l. 1958-60. S výjimkou obd. totality patřil rodu z Bubna.

Sporé zbytky tvrze. V pramenech není uvedena, pouze v přídomku rodu z Orla a Dřele (1439-1480). Krátce poté opuštěna či vyhořela. Zříceniny zničeny hledači pokladů v 19. stol. Dochována zeď obytné stavby a terénní nerovnosti po ostatních stavbách.

Dřevěná zvonice v Záchlumí pochází z doby před r. 1790. Štenýřová stavba na šestibokém půdorysu prošla rekonstrukcí v roce 1996. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Ojediněle dochovaná dřevěná venkovská zvonice v Bohousové byla postavena v 18. století zřejmě jako dobové protipožární opatření po vydání tzv. ohňového patentu Marií Terezií. Opravena byla r. 1950 a r. 1985 opatřena novým zvonem. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Dřevěná zvonice se nachází nad vstupní bránou na hřbitov, pochází z 16.-17. století. Postavena na čtvercovém půdorysu, přízemí zděné. Krytinou kaple šindel. Zvonice sloužila jako vstup na hřbitov a ke kapli, koncem 19. stol. jako márnice. Zvonice zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.