Turistické cíle v okolí obce Horní Libchavy

Mariánské poutní místo na náhorní planině nad údolím Orlice u Chocně. Areál sestává z kostela, zvonice a hřbitova, ohraženého kamennou zdí s třemi kaplemi. S Chocní ho spojuje lipová alej.

Dvouvěžový kostel Nanebevzetí Panny Marie v Orlici je barokní stavba z počátku 18. století, dílo kyšperského stavitele Andrease Castelliho. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Letohrad s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Kostel, postavený v l. 1897–98 (stavitel Alois Petřík z Kyšperka). Stavba započata díky daru rodáka M. Motyčky. Při kostele byl zřízen k r. 1895 i hřbitov s márnicí. R. 1905 vysvěceny zvony, zrekvírovány za 1. svět. války. R. 1927 a r. 1969 vysvěceny nové zvony. Interiér zdobí díla řady umělců.

Kostel Nejsvětější Trojice vystavěn roku 1839. Klasicistní podélná stavba, presbytář půlkruhově uzavřen. Nad lodí sanktusníková věžička. Na průčelí kostela v nikách sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava. Památkově chráněno od r. 1958.

Raně barokní poutní kostel z let 1692-6 je jednolodní s trojboce uzavřeným závěrem a hranolovou věží, mobiliář rokokový a pseudoslohový. R. 1703 před kostelem přistavěny dvě kaple, r. 1754 tzv. Kaplanka, r. 1778 kostnice. Schodiště z r 1768 má 153 schodů, 16 odpočívadel a zábradlí se sochami světců.

Původně stála v Rybníku dřevěná kaple. Stavební povolení na stavbu kostela vydáno v roce 1877. Císař i císařovna na stavbu věnovali každý 100 zlatých. Finančně se podíleli i obyvatelé vesnice. Kostel vysvěcen 15. července 1882. Bohoslužby se v kostele konají jedenkrát měsíčně.

Kostel sv. Anny v Ústí nad Orlicí - Hylvátech byl na místě starší kaple z doby kolem roku 1600 postaven roku 1755 z popudu místního děkana Jana Leopolda Mosbendera. Před kostelem krucifix z roku 1819.

Kostel sv. Apolináře v obci Chleny pochází patrně z 13. stol. a ve 14. stol. byl goticky přestavěn. V roce 1755 byl nově vystavěn a r. 1839 doplněn o věž. Nyní filiální kostel v římskokatolické farnosti Kostelec nad Orlicí s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Na místě současného kostela stál původně gotický kostel. Barokně přestavěn v l. 1720-1721. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží. Nad presbytářem hranolový sanktusník. Hlavní oltář vinný kmen, v jehož větvích obraz sv. Filipa a Jakuba. Památkově chráněno od r. 1958.

Kostel pochází z doby kolem roku 1547. Jednolodní stavba s presbytářem trojboce ukončeným a se dvěma barokními bočními kaplemi po stranách lodi. Nad presbytářem osmiboký sanktusník s lucernou. Střecha věže je jehlancová. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní kostel byl postaven náhradou za pův. dřevěný kostel (14. stol.), který byl zničen za husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1748–56 dal hrabě Antonín z Bubna postavit nový zděný kostel. Od r. 1869 farní. Z pův. tří zvonů byly dva zrekvírovány za I. sv. války, zůstal zvon sv. Jakub (1558).

Klasicistní kostel byl postaven v l. 1794-1801 (arch. Josef Hardtmuth) na místě pův. kostela (vyhořel r. 1636). R. 1884 kostel poničil požár, při opravě byla věž zastřešena novou bání; dnešní báň věže je z r. 1913. V l. 1991-93 prošel kostel rekonstrukcí. Vnitřní vybavení je klasicistní a empírové.