Turistické cíle v okolí obce Litíč

Kostel Nejsvětější Trojice v Litíči stojí na hřbitově na návrší nad obcí. Nahradil původní renesanční stavbu z r. 1586. Původní kostel zbořen r. 1860 a v letech 1860–1861 postaven kostel současný v novorománském slohu. Nyní v majetku obce, církevně využíván jen příležitostně.

Na dnešním Dolním předměstí je doložen dřevěný kostel kolem r. 1500. Ten byl na počátku 18. století stržen. Na jeho místě byl roku 1752 postaven současný zděný barokní kostel Povýšení sv. Kříže. Koncem 18. století byla přistavěna věž. Hlavní oltář je z 18. století a vytvořil jej J. Kramolín.

Pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1760-1770 postaven na místě starší stavby zásluhou J. Ch. Swéerts-Sporcka. Jednotné rokokové vnitřní zařízení pochází z doby stavby. Nyní filiální kostel ve farnosti při děkanství Dvůr Králové n. L. s pravidelnými bohoslužbami.

Renesanční kostel Proměnění Páně ve Velichovkách založil r. 1616 Hannibal z Valdštejna. Upravován v 18. a 19. stol. a r. 1930. Zařízení vesměs rokokové. Nyní filiální kostel ve farnosti Jaroměř s pravidelnými sobotními bohoslužbami.

Jednolodní, obdélníkový kostel s pětiboce uzavřeným presbytářem, s obdélníkovou sakristií a s hranolovou věží v západním průčelí. Původně gotická stavba přip. r. 1384. Opravena v 16. stol., loď s věží vystavěny kol. r. 1735. Roku 1870 obnovena věž a r. 1874 zřízen nový strop v lodi. Okolo hřbitov.

Barokní kostel sv. Anny vybudován v letech 1668-1703 jako součást rezidence jezuitů (nyní charitní Domov sv. Josefa). Obnoven po požáru z r. 1825. Vyměnitelný obraz nad hlavním oltářem z r. 1839. Na kůru unikátní barokní zvonkohra z r. 1732. Přístupná i kostelní věž.

Původně románský jednolodní kostel z 1. třetiny 13. stol. stojí uprostřed hřbitova v horní části obce. Několikrát přestavován, z původní románské stavby je viditelně zachovaný obloučkový vlys na hlavní lodi, lizény v nárožích a půlkruhový portál.

Kostel sv. Jakuba byl vystavěn kolem r. 1200. Stále má základní znaky románského kostela. Původně byl kostelem farním. V kapli sv. Jana Křtitele zavěšen zvon, pocházející z kláštera Svaté Pole, zničeného v 15. stol.

Gotický kostel ze 14. st., přestavěn r. 1530, po požáru (1670) obnoven. Jednolodní kostel s obdélným, trojboce zakonč. závěrem (hvězd. klenba) a oválnou sakristií. V průčelí hranolová věž s kopií sedlového portálu, další portál v S stěně lodi.

Novorománský kostel sv. Jakuba staršího z r. 1905 nahradil starší stavbu gotického původu zásadně přestavovanou v letech 1844-1848 a zbořenou r. 1894. Vnitřní zařízení převážně z doby stavby, jeho zlomky též z poloviny 19. stol. ze zbořené stavby. Filiální kostel farnosti Nechanice.

Původní gotický kostel sv. Jakuba Většího pochází asi ze 13. století. Dvakrát zničen požáry. Obnoven v l. 1627–29 a v l. 1698–05 přestavěn v barokním stylu. Před kostelem stojí barokní mariánský sloup z roku 1724.

Kostel postaven na základech románského kostela v 80. l. 14.st. V l.1893-1900 regotizován. Kostelní věž vysoká 64 m je veřejnosti je přístupná a na vrcholu malé muzeum. V kostele rukopisná kobka, v níž našel Václav Hanka Rukopis Královédvorský.